Společnost Pfizer začala testovat vakcínu proti variantě omikron

Rozbíhá se klinická studie, která bude zkoumat, jak vakcína Pfizer/BioNTech specificky modifikovaná a zaměřená proti variantě omikron funguje u neočkovaných osob a také u lidí, kteří jsou již očkováni a posíleni i třetí dávkou. Medicínští experti tím chtějí být připraveni na situaci, kdy by se virus dál proměňoval.

Společnosti Pfizer a BioNTech v úterý uvedly, že do studie, která bude hodnotit, jestli je vakcína proti omikronu bezpečná a zda vytváří silnou imunitní odpověď, chtějí zařadit až 1420 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 55 let.

Účastníci budou rozděleni do tří skupin: neočkovaní, plně očkovaní a lidé naočkovaní třemi dávkami. Společnosti rovněž uvedly, že brzy očekávají zahájení podobné studie, která bude testovat stejné očkování u osob ve věku nad 55 let.

Je nová vakcína zapotřebí?

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pátek zveřejnilo nový výzkum, který zjistil, že posilovací injekce současných vakcín poskytuje spolehlivou ochranu před závažným onemocněním rychle se šířící variantou, která představuje prakticky všechny nové případy v USA.

Studie CDC rovněž naznačují, že posilovací dávky vakcíny poskytují „významnou ochranu“ proti infekci i proti symptomatickému onemocnění, i když ochrana byla proti variantě delta vyšší než proti omikronu.

Existující vakcíny tedy mohou stále chránit lidi před nejhoršími následky covidu, výrobci léčiv uvedli, že přesto budou pokračovat ve vývoji vakcín specifických pro danou variantu v případě, že budou potřeba.

Příprava na další vývoj viru

John Moore, profesor mikrobiologie a imunologie na Weill Cornell Medical College, uvedl pro stanici NBC, že takto upravené očkování by se mohlo stát důležitým v „nejhorším případě“, čili v situaci, kdy by varianta omikron dál zmutovala a stala se stejně smrtelnou jako delta. „Takový scénář není nemožný,“ řekl. „Pokud by k němu došlo, nová varianta by mohla zabít i mnoho očkovaných lidí a změnila by pandemii k horšímu.“

Před podobným scénářem varoval tento týden také německý virolog Christian Drosten, který pro německý rozhlas uvedl, že vůbec není jisté, že by omikron měl zůstat i v budoucnu jen mále nebezpečný. Jinými slovy, nový pokus by mohl být vnímán jako „pojistka“, řekl.

Moore dodal, že v době, kdy budou výsledky studie k dispozici, by měli jak úředníci z vládních agentur i nezávislí odborníci vědět více o vývoji pandemie.

„Zůstane omikron dominantní variantou, nebo se stane menším hráčem v současné pandemii? Objeví se jiná varianta, která bude více příbuzná těm, jež se objevily v loňském roce? Tuto odpověď možná nebudeme znát v dohledné době, ale je to důležité pro to, zda a jak bude vakcína založená na omikronu užitečná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 36 mminutami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 20 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.