Sondě OSIRIS-REx se konečně povedlo zavřít dvířka schrány se vzorky z asteroidu

Americké sondě OSIRIS-REx se podařilo hermeticky uzavřít schránu se vzorky nabranými na planetce Bennu, na níž přistála minulý týden. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda by se měla vrátit na zemi i s nasbíraným prachem v roce 2023.

„Operaci jsme úspěšně zakončili,“ prohlásil šéf projektu OSIRIS-REx Rich Burns. Sonda minulý týden nabrala množství materiálu, dokonce se jí podařilo překročit očekávání vědců. Následně se však objevilo podezření, že by se mohla stát obětí svého vlastního úspěchu. Kvůli větším úlomkům horniny se totiž nedovřely dvířka schránky a materiál unikal ven. Hrozilo tak, že by při několikaleté cestě zpět na Zemi všechen vypadl.

Vědci proto pomocí manipulační mechanické paže na sondě přerovnali obsah v jejím úložném prostoru a dvířka se následně úspěšně uzavřela. Celá operace trvala asi 36 hodin. Každý jednotlivý příkaz totiž putuje k planetce vzdálené více než 322 milionů kilometrů od Země přes 18 minut. Vědci si přitom ještě chtěli po každém kroku ověřit, že dopadl podle očekávání.

Vědecký poklad

Tým však kvůli neočekávaným komplikacím nemohl zvážit odebraný vzorek, a nemá tak jasnou představu, kolik materiálu se podařilo nasbírat. Jeden z vědců Dante Lauretta se domnívá, že otevřenými dvířky mohly za několik dní zmizet desítky gramů. Stále však ve schráně zůstává nejméně 400 gramů, spíše však více. „Máme pravděpodobně více než kilogram,“ řekl.

Sonda má okolí planetky Bennu opustit v březnu. V září roku 2023 by měla přistát v poušti v americkém státu Utah.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...