Šimpanzi využívají hlasovou komunikaci k efektivnějšímu zabíjení

Stejně jako lidé používají i šimpanzi hlasovou komunikaci ke koordinaci spolupráce. Když vydávají zvuky podobné štěkotu, přilákají ke společnému lovu více členů tlupy a lépe se jim daří chytit kořist. Vyplývá to ze studie vědců z Curyšské univerzity, o které informoval server Science Daily.

Šimpanzi se neživí pouze sběrem ovoce, ale čas od času také vyhledávají příležitosti ke konzumaci masa bohatého na bílkoviny. Aby se jim v korunách stromů podařilo chytit jejich mrštnou kořist, potřebují pomoc svých společníků. Podle autorů studie je klíčem k získávání členů do lovecké party komunikace.

Šimpanzi podle vědců rozproudí skupinový lov štěkavými zvuky, čímž tuto formu spolupráce učiní efektivnější. „Šimpanzi, kteří vydávají lovecké štěkání, poskytují okolním jedincům informaci o své motivaci k lovu a tato informace může přesvědčit váhavé jedince, aby se přidali, a zvýšit tak celkovou šanci na úspěch,“ uvedl vedoucí studie Joseph Mine.

Komunikace pomáhá se zabíjením

Lovit opice ve skupině v hustém tropickém deštném pralese, kde je omezená viditelnost, může být náročné. Komunikace tuto činnost patrně usnadňuje. „Po loveckém zaštěkání jsme překvapivě zpozorovali, že se k lovcům přidává více lidoopů, honička se zpočátku zrychlí a první úlovek trvá kratší dobu,“ dodala spoluautorka studie Zarin Machandaová.

Vědci z Curyšské univerzity to ve spolupráci s kolegy z Tuftsovy univerzity v Bostonu zjistili studiem více než tří set loveckých akcí zaznamenaných za posledních 25 let v komunitě těchto všežravých lidoopů Kanyawara v Ugandě.

Přestože je lov úspěšnější, když šimpanzi vydávají tyto zvuky, je zapotřebí zjistit, proč mají tento účinek. „V tuto chvíli není jasné, zda jsou tyto štěky vydávány se záměrem zkoordinovat jedince, nebo zda jednoduše odrážejí rozhodnutí jedince lovit, což následně zvyšuje pravděpodobnost, že se k němu ostatní přidají a při větším počtu lovců jsou efektivnější,“ dodal další ze spoluautorů výzkumu Simon Townsend.

Evoluční biologové zvažovali širokou škálu dalších faktorů, které mohou ovlivnit výsledek lovu, včetně přítomnosti zkušených lovců a potenciálně rušivých vlivů. Klíčovou roli podle nich ale mají právě štěkavé zvuky.

Výprava ke kořenům řeči

„Komunikace hraje klíčovou roli při koordinaci složitých aktů spolupráce u lidí a toto je první náznak, že hlasová výměna informací může usnadňovat tuto činnost i u našich nejbližších žijících příbuzných,“ uvedl Townsend.

Vědci všeobecně uznávají, že komunikace a spolupráce spolu úzce souvisejí a u lidí se vyvinuly společně. Postupem času, jak se jedna z těchto činností stávala složitější, rostla i ta druhá. Tím vzniknul cyklus zpětné vazby, který nakonec vedl ke vzniku jazyka a jedinečně složitých forem spolupráce, které moderní lidé provozují.

Nebylo však známo, jak daleko do evoluční minulosti člověka lze tento vztah mezi skupinovou spoluprací a komunikací vysledovat. „Naše výsledky naznačují, že vztah mezi vokální komunikací a spoluprací na skupinové úrovni je prastarý. Zdá se, že tato vazba existuje již nejméně sedm milionů let, tedy od doby, kdy byl naším posledním společným předkem šimpanz,“ uvedl Mine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 4 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 8 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 11 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 12 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...