Ruský filmařský tým se vrátil z Mezinárodní vesmírné stanice

V Kazachstánu bezpečně přistála loď Sojuz MS-18 s ruským filmařským týmem, který ve vesmíru natáčel záběry pro nový film s pracovním názvem Výzva. Herečka Julija Peresildová a režisér Klimov Šipenko dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s kosmonautem Antonem Škaplerovem 5. října s odhodláním natáčet poprvé filmové scény ve skutečném vesmíru. Oba na oběžné dráze strávili dvanáct dní. Z pobytu se budou filmaři asi týden zotavovat.

Kapsle s filmaři přistála 148 kilometrů jihovýchodně od města Žezkazgan a kromě umělců v ní byl i kosmonaut Oleg Novickij, který pracoval na ISS od dubna. „Vítejte doma,“ napsala na Twitteru ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle níž se posádce po několikahodinovém letu vede dobře. Podle agentury TASS pomohl herečce Peresildové a režisérovi Šipenkovi vystoupit z lodi záchranný tým. K místu přistání se vydal i šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

Sedmatřicetiletá Peresildová, která je známá hlavně pro svou roli v šest let starém snímku Bitva o Sevastopol, po návratu řekla, že je z ukončení výpravy na ISS smutná. „Mám dnes trochu smutnou náladu. Protože to nejdřív vypadalo, že dvanáct dní je dlouho, ale když vše skončilo, nechtělo se mi loučit,“ řekla po přistání. Během následného přesunu z Kazachstánu do Ruska dodala, že se cítí dobře. „Necítím nevolnost, nebolí mě hlava, jen ještě nemůžu pořádně chodit,“ řekla.

Zároveň nastínila první detaily z pobytu na ISS, kde toho podle jejích slov filmařský štáb moc nenaspal, zejména v prvních dnech. „Faktem je, že jsme měli velmi velký plán, který jsme museli splnit. Zvláště na začátku jsme se nezastavili,“ popsala Peresildová a dodala, že s kolegou natočili záběry, ale je podle ní složité přenést atmosféru. „Snad se nám to v našem filmu podaří,“ dodala.

Přistání lodě Sojuz
Zdroj: Reuters

Díky výpravě vzniká snímek, v němž je lékařka, která nemá s kosmonautikou nic společného, nucena letět do vesmíru, aby zachránila nemocného kosmonauta. Ve filmu se objeví i skuteční ruští kosmonauté Škaplerov, Novickij a Pjotr Dubrov. Před odletem se předpokládalo, že na oběžné dráze vznikne zhruba 35 minut snímku.

Agentura AFP poznamenala, že výprava se neobešla bez menších nesnází. Při připojování k ISS musel Škaplerov přepnout na manuální řízení. Další obtíže musela posádka řešit v pátek při testování lodi Sojuz MS-18, kdy problém s motorem podle americké NASA na půl hodiny destabilizoval vesmírnou stanici.

Tahák pro mladé

Filmařská vesmírná cesta může posloužit i jako reklama, která by mohla přilákat mladé lidi k práci ve vesmíru. Má však své kritiky, jimž se nelíbí, že bylo tolik peněz vloženo do filmového projektu místo do výzkumu. Cenu akce Roskosmos nezveřejnil, Rogozin pouze řekl, že doufá, že příjmy z příštích letů vesmírných turistů pomohou náklady uhradit.

Rusové tímto projektem prvního „živého“ natáčení v kosmu předčili USA, je totiž známo, že i Tom Cruise chce letět natáčet do kosmu a odletět by měl raketou společnosti SpaceX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...