Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.

Jihoafrické ministerstvo životního prostředí varovalo obyvatele, aby v postižené oblasti nesbírali a nejedli korýše, neboť by mohli být jedovatí. Na některých plážích nechaly úřady rozmístit policejní příslušníky.

Rudý příliv nastává, když se kolonie řas v oceánu začnou prudce množit. Konkrétně u Jižní Afriky jde o tři druhy takzvaných obrněnek. Tyto řasy dodávají mořské vodě výrazně červený odstín a produkují toxiny, které mohou ve vysoké koncentraci zabíjet ryby a korýše.

V jihoafrických pobřežních oblastech k tomuto dochází poměrně často, letos se v tamních vodách vyskytuje už od začátku ledna, ale tento týden je tento jev mimořádně silný.

Úprk korýšů

Rudý příliv způsobil hromadnou migraci langust druhu Jasus lalandii z oblasti Elands Bay, která se nachází asi 220 kilometrů severně od Kapského města. Langusty se snažily uniknout před toxiny z řas, ale mnoho jich zůstalo mrtvých nebo umírajících na plážích, stejně jako řada rybích druhů.

Různé druhy obrněnek pod mikroskopem
Zdroj: Microorganisms Journal/Isabel Bravo

Langusty jsou v Jihoafrické republice ceněným pokrmem a policie musela z jedné z pláží vyvést více než dvacet lidí, kteří se snažili tyto korýše posbírat, uvedlo ministerstvo životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 48 mminutami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.