Raketa s vesmírnou lodí Starliner od Boeingu odstartovala k ISS. Má lehké problémy

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Jedná se o druhý testovací let modulu CST-100 Starliner, který má prokázat, že je bezpečný pro přepravu osob. Podle posledních informací má loď zatím drobné komplikace, dva z dvanácti motorků už nefungují. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře se navíc objevil další problém s pomalejším náběhem systému pro chlazení vnitřku kosmické lodi.

První testovací let se uskutečnil již v roce 2019, tehdy se však loď kvůli závadě musela předčasně vrátit na Zemi, aniž by dosáhla ISS. V srpnu 2021 pak musel být test chvíli před startem zrušen kvůli problému s ventily.

Boeing věří, že se po firmě SpaceX miliardáře Elona Muska stane druhou společností, která bude fungovat jako „taxi“ pro astronauty Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). SpaceX ve svém vlastním modulu Dragon již přepravila na oběžnou dráhu 18 astronautů a osm vesmírných turistů.

Mise

Starliner veze na 230 kilogramů zásob pro ISS, která obíhá kolem Země ve výšce asi čtyři sta kilometrů. Ke stanici by měl dorazit v sobotu kolem 01:00 SEČ.

Zůstane u ní asi pět dní, než se vydá zpět na Zemi a přistane na letecké základně White Sands ve státě Nové Mexiko.

Nahrávám video

V prosinci roku 2019 při prvním testu této kosmické lodi se ale připojení nezdařilo. Loď sice úspěšně odstartovala, ale nedokázala se už dostat na stanovenou oběžnou dráhu, takže se nemohla k ISS přiblížit. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch tehdy podle sdělení společnosti Boeing způsobily chyby v softwaru.

První let kosmické lodi s posádkou chce Boeing uskutečnit do konce tohoto roku. Přesný časový harmonogram však bude záviset na tom, jak se modul tento týden osvědčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...