Imunitní reakce se liší u lidí podle jejich pohlaví více, než se čekalo. Nová studie zkoumala, jak se mění v souvislosti s onemocněním covidem-19, a ukázala, že imunitní systém mužů, kteří covid prodělali, propříště reaguje na jiný virus výrazněji než systém žen.
Když se lidské tělo postaví koronaviru, není to pro něj snadné. Nákaza stále představuje docela neznámého nepřítele, a imunitní systém proto musí mobilizovat spoustu záloh a nasadit i rezervy.
Výzkum imunologa Johna Tsanga z Yaleovy univerzity zjišťoval, jaké dopady to má v dlouhodobé perspektivě. Otázka zněla, jestli se imunitní systém po infekci covidem vrátí na svou výchozí úroveň, nebo jestli ho jediná infekce změní dlouhodobě, či dokonce navždy; v tu chvíli by tělo upravilo svou reakci nejen na známý virus, ale také na další novou virovou nebo bakteriální hrozbu, které bude čelit.
Tsang dlouho věřil, že imunitní systém se po virové infekci vrátí do původního stavu, ale neměl k tomu důkazy. Pandemie covidu mu je díky jejímu bezprecedentnímu rozsahu poskytla – jenže se ukázalo, že odpověď je mnohem složitější, než čekal. Podle studie, která vyšla 4. ledna v časopise Nature, totiž imunitní odpověď záleží významně na pohlaví nakaženého jedince.
Nečekané výsledky
Tsang a jeho kolegové z amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) systematicky srovnávali rozdíly mezi těmi, kdo se nikdy nenakazili virem SARS-CoV-2, a těmi, kteří prodělali mírné onemocnění, ale uzdravili se.
Když tito lidé dostali očkování proti chřipce, setkala se jejich imunita s jiným virem – a vyvolalo to imunitní reakci. Ke svému překvapení vědci zjistili, že imunitní systém mužů, kteří se zotavili z mírných případů covidu, reagoval na vakcínu proti chřipce výrazně silněji než imunita žen, které prodělaly mírné případy, anebo mužů a žen, kteří se nikdy nenakazili. To znamená, že základní imunitní reakce mužů, kteří prošli covidem, se podstatně změnily v reakci na jiný virus.
„Bylo to pro nás naprosté překvapení,“ řekl Tsang. „Ženy obvykle vytvářejí celkově silnější imunitní odpověď na patogeny a vakcíny, ale také častěji trpí autoimunitními chorobami.“
Tyto výsledky mohou také souviset s tím, že na začátku pandemie muži po nakažení virem SARS-CoV-2 mnohem častěji než ženy umírali na následky nezvládnuté imunitní reakce.
Silnější reakce
Nová zjištění naznačují, že i mírné případy onemocnění mohou u mužů vyvolat silnější zánětlivé reakce než u žen, což může mít za následek výraznější funkční změny mužského imunitního systému – a to i dlouho po uzdravení.
Tato analýza stavu imunitního systému, která šla až na úroveň jednotlivých buněk, odhalila několik konkrétních rozdílů mezi muži, kteří se zotavili z covidu, a dalšími skupinami. Například tito muži vytvářeli více protilátek proti chřipce a produkovali zvýšené množství interferonů, které buňky produkují v reakci na infekce nebo vakcíny. Obecně platí, že zdravé ženy mají silnější reakce interferonů než jejich mužské protějšky.
Autoři uvádějí, že pochopení přetrvávajících účinků covidu na imunitní systém je zásadní. Výskyt dlouhodobých příznaků této nemoci u některých lidí je i nadále velkým zdravotním problémem. „Naše výsledky poukazují na možnost, že jakákoliv infekce nebo imunitní výzva může změnit stav imunitního systému tak, aby se vytvořilo nastavení,“ popsali. „Imunitní stav jedince je pravděpodobně utvářen množstvím předchozích expozic a poruch.“
Tsang se domnívá, že tato zjištění mohou vědcům pomoci také při vytváření lepších vakcín proti různým hrozbám, například napodobením toho, jak mírný covid mění základní imunitní stav mužů.
