Vědci poprvé rekonstruovali vzhled záhadných denisovanů

Že existovali denisované, blízcí příbuzní lidí a neandertálců, věda popsala teprve před patnácti lety. A až teď dokázali vědci popsat, jak mohli vypadat. Využili k tomu nedávno nalezenou část lebky.

Nízké, svažující se čelo, mohutné rozježené obočí, ostré hranaté linie lícních kostí, plochá tvář a široký nos. Tak podle nové rekonstrukce vypadali pravěcí lidé, kteří se označují jako denisované. Pokus o vizualizaci těchto vyhynulých „bratranců“ moderních lidí vychází z nejnovějších objevů, zejména úlomků lebek, zubů a čelistí nalezených v severní Číně.

„Konečně začínáme dávat denisovanům tvář,“ komentovala vizualizaci Sally Wasefová, paleogenetička z Queensland University of Technology v australském Brisbane.

Vědci poprvé denisovany popsali teprve v roce 2010, když podrobili genetickým analýzám prstní kosti objevené dříve v jeskyni Denisova na Sibiři. Tehdy zjistili, že se nepodobá genetickému materiálu Homo sapiens ani neandertálců (Homo neanderthalensis). Od té doby se povedlo odhalit, že tomuto stále ještě záhadnému druhu patřila i řada dalších kosterních pozůstatků z jiných částí Asie, včetně téměř kompletní lebky. Právě ta pomohla dát poprvé těmto pravěkým lidem tvář.

Podle studie vzhled denisovanů pozoruhodně dobře kombinuje archaické vlastnosti starších druhů lidí, jako byl Homo erectus a moderních lidí typu Homo sapiens. Naopak autoři našli několik výrazných znaků, jimiž se denisované lišili od jejich blízkých příbuzných neandertálců – například ve vzhledu čelisti.

Svědectví o minulosti

Kosterní nálezy jsou staré nejméně 130 tisíc let. Byly objevené v sedmdesátých letech dvacátého století společně se zvířecími ostatky a nástroji. V té době ještě byla genetika v plenkách, takže nebylo jasné, k jakému druhu člověka tyto fosilie patřily. Až později se ukázalo, že právě denisovanům.

Dánský paleontolog Fabrice Demeter pro Nature uvedl, že tyto nálezy přispěly k rostoucímu množství důkazů o tom, že denisované byli široce rozšířenou a potenciálně rozmanitou skupinou lidí. „Tato studie představuje významný krok vpřed v našem porozumění tomu, jak tito lidé mohli vypadat a kde žili,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
před 2 hhodinami

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
před 2 hhodinami

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
před 4 hhodinami

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
před 6 hhodinami

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
před 19 hhodinami

Brambor bude v tuzemsku letos o pětinu méně než loni, roli hraje i změna klimatu

Brambory tvoří jeden ze základů českého jídelníčku. Letos ale byla z více důvodů jejich sklizeň velmi nízká, což nejspíš povede ke zvýšení jejich ceny.
před 21 hhodinami

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
včera v 13:33‌‌

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
včeraAktualizovánovčera v 12:46‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.