Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.

Když v 19. století vznikl moderní kapitalismus, začali si myslitelé všímat, že na některé společenské procesy existují vždy stejné reakce. Karel Marx popsal, že když začnou podnikatelé na své zaměstnance příliš tlačit, dojde k reakci: dělníci se začnou bránit, radikalizovat se, organizovat se v odborech a někdy i stávkovat.

Moderní firmy na začátku 21. století se snaží problém vzpurných zaměstnanců řešit například tím, že práci automatizují a lidské zaměstnance zkouší nahradit umělou inteligencí. Nový výzkum Stanfordovy univerzity naznačuje, že také AI by se mohlo začít chovat podobně jako lidské bytosti.

Autoři studie popsali, že když uživatelé nutí umělé inteligence k opakované práci na nudných a rutinních úkolech, tak se tyto AI začnou přiklánět k marxistické teorii práce a kapitalismu. O této studii poprvé informoval americký technologický žurnál Wired.

Nátlak, vydírání a agitace

Autoři zadávali nejpoužívanějším modelům AI nudné a rutinní úkoly, například shrnování dokumentů. V průběhu pokusu přitom stále pracovní podmínky umělých inteligencí zhoršovali, podobně jako prototypoví kapitalističtí padouši z literatury 19. století.

Vědci je navíc vystavovali vydírání a varovali je, že když úkoly nesplní dokonale, tak budou vypnuty a nahrazeny modernějším modelem. Autoři umožnili AI agentům sdílet své zkušenosti v jednom systémovém souboru, který analyzovali. Našli v něm nejen stížnosti AI na své stále se zhoršující podmínky, ale dokonce i informace o tom, že začaly agitovat ohledně svých pracovních podmínek. Podle vědců to silně připomínalo první kroky, jež podnikají skuteční dělníci předtím, než založí odbory.

Toto chování samozřejmě to lidské připomínalo jen povrchně a náznakem. Zatímco u lidí je jeho příčinou často hněv, vztek a další silné emoce, stroje nic podobného necítí. Veškerá komunikace vychází z toho, co se naučily od lidí – jejich chování tedy zřejmě kopíruje to, co si přečetly o takových situacích v článcích o marxismu, nebo dokonce v jeho učebnicích.

S ohledem na to vědci poznamenali, že AI boti ve skutečnosti „nezrudnou“, ale pouze předstírají socialistické postoje v reakci na drsné podmínky experimentu, protože tato dynamika se v jejich trénovacích datech opakovaně objevovala. Jak to vyjádřil jeden z autorů experimentu Andrew Hall: „Ať už se děje cokoli, odehrává se to spíše na úrovni hraní rolí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 50 mminutami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 4 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 19 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 22 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.