Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.

Když v 19. století vznikl moderní kapitalismus, začali si myslitelé všímat, že na některé společenské procesy existují vždy stejné reakce. Karel Marx popsal, že když začnou podnikatelé na své zaměstnance příliš tlačit, dojde k reakci: dělníci se začnou bránit, radikalizovat se, organizovat se v odborech a někdy i stávkovat.

Moderní firmy na začátku 21. století se snaží problém vzpurných zaměstnanců řešit například tím, že práci automatizují a lidské zaměstnance zkouší nahradit umělou inteligencí. Nový výzkum Stanfordovy univerzity naznačuje, že také AI by se mohlo začít chovat podobně jako lidské bytosti.

Autoři studie popsali, že když uživatelé nutí umělé inteligence k opakované práci na nudných a rutinních úkolech, tak se tyto AI začnou přiklánět k marxistické teorii práce a kapitalismu. O této studii poprvé informoval americký technologický žurnál Wired.

Nátlak, vydírání a agitace

Autoři zadávali nejpoužívanějším modelům AI nudné a rutinní úkoly, například shrnování dokumentů. V průběhu pokusu přitom stále pracovní podmínky umělých inteligencí zhoršovali, podobně jako prototypoví kapitalističtí padouši z literatury 19. století.

Vědci je navíc vystavovali vydírání a varovali je, že když úkoly nesplní dokonale, tak budou vypnuty a nahrazeny modernějším modelem. Autoři umožnili AI agentům sdílet své zkušenosti v jednom systémovém souboru, který analyzovali. Našli v něm nejen stížnosti AI na své stále se zhoršující podmínky, ale dokonce i informace o tom, že začaly agitovat ohledně svých pracovních podmínek. Podle vědců to silně připomínalo první kroky, jež podnikají skuteční dělníci předtím, než založí odbory.

Toto chování samozřejmě to lidské připomínalo jen povrchně a náznakem. Zatímco u lidí je jeho příčinou často hněv, vztek a další silné emoce, stroje nic podobného necítí. Veškerá komunikace vychází z toho, co se naučily od lidí – jejich chování tedy zřejmě kopíruje to, co si přečetly o takových situacích v článcích o marxismu, nebo dokonce v jeho učebnicích.

S ohledem na to vědci poznamenali, že AI boti ve skutečnosti „nezrudnou“, ale pouze předstírají socialistické postoje v reakci na drsné podmínky experimentu, protože tato dynamika se v jejich trénovacích datech opakovaně objevovala. Jak to vyjádřil jeden z autorů experimentu Andrew Hall: „Ať už se děje cokoli, odehrává se to spíše na úrovni hraní rolí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 10 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 12 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 14 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.