Před 45 lety odstartovala sonda Voyager 2. Data posílá dodnes, dvacet miliard kilometrů od Země

Nahrávám video

Sonda Voyager 2 je skoro dvacet miliard kilometrů daleko od Země a vědcům slouží přesně pětačtyřicet let. Během své cesty mimo jiné zblízka prozkoumala dvě nejvzdálenější planety Sluneční soustavy, Uran a Neptun. Data ze své vesmírné plavby posílá dodnes.

Voyager 2 nejdříve proletěl Sluneční soustavou, poté začal putovat mezihvězdným prostorem. Dosud jako jediná sonda navštívil naráz čtyři nejvzdálenější planety Sluneční soustavy a zcela změnil představy o tom, jak vypadají nejen ony samotné, ale i jejich měsíce.

Jedno z největších překvapení si pro vědce připravil měsíc Jupitera, Io. „To bylo první svědectví, že to je nejvíc vulkanicky aktivní těleso ve Sluneční soustavě, stokrát aktivnější než Země,“ říká projektový vědec programu Voyager Ed Stone.

Těžko představitelné vzdálenosti

Voyager 2 je nejen nejdéle sloužící sonda, kterou kdy lidstvo vypustilo, je také druhá nejvzdálenější od Země, hned po své sesterské jedničce.

Kdybychom Sluneční soustavu zmenšili tak, že by Slunce bylo velké jako špendlík, Země by byla půl metru od něj. Největší planeta Jupiter pak asi dva a půl metru daleko. Neptun, nejvzdálenější planeta sluneční soustavy, šestnáct metrů. A samotný Voyager 2 by v tomto měřítku byl sedmdesát metrů daleko.

„Sondy Voyager jsou první tělesa, která se dostala do vlivu mezihvězdného prostředí a tím pádem nám umožňují toto prostředí přímo studovat,“ informuje Michal Švanda z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy a Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Sonda na palubě nese také zprávu pro případné mimozemské nálezce ve formě měděné pozlacené gramofonové desky. Její obal slouží jako návod, jak si zprávu přehrát, a jako mapa, kde v Mléčné dráze Sluneční soustava leží. Případní nálezci si tak budou moci vyslechnout pozdrav v pětapadesáti různých jazycích („Zdraví vás děti planety Země“) nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Willieho Johnsona.

Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v srpnu 1977 a v září toho roku ji následovala sonda Voyager 1, každá letí jiným směrem. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto Sluneční soustavu opustil dříve než jeho sesterská sonda, a to v září 2013.

Sondy Voyager o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Pravděpodobně jim dojde energie do konce tohoto desetiletí a přestanou se Zemí komunikovat, vesmírem ale vydrží létat dál další miliardy let jako tiší vyslanci lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 4 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 13 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 14 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 15 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 15 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.