Používání umělé inteligence snižuje tu přirozenou, ukázal výzkum

Čím více lidé využívají umělou inteligenci (AI), tím více se to projevuje na jejich kognitivních schopnostech, hlavně na kritickém myšlení. Podle nové studie jsou tyto dopady nejvíce zřetelné u mladých a méně vzdělaných osob.

Vliv umělé inteligence na lidskou produktivitu v posledních několika letech rychle roste. Stala se zásadním nástrojem v řadě oborů, nahrazuje lidské zaměstnance, urychluje výzkum, ale také se o ni do značné míry opírá růst světové ekonomiky.

AI se také stále více začleňuje do každodenních činností, od virtuálních asistentů až po komplexní informační a rozhodovací podporu. Častější používání AI logicky musí ovlivňovat i způsob myšlení lidí: jak těch, kteří ji využívají, tak i těch, kteří její výsledky konzumují.

AI přináší duševní lenost

Michael Gerlich ze Swiss Business School se rozhodl prozkoumat, jak tento vliv vypadá. Jeho výzkum prokázal, že zvýšená závislost na AI je spojená se snížením schopnosti kritického myšlení. Za hlavní příčinu tohoto poklesu vědec označuje přetěžování kognitivních funkcí uživatelů. Jak je to možné?

Jedním z důvodů, proč se vlastně AI tak moc používají, je takzvané kognitivní odlehčení. Pod tímto odborným názvem se skrývá docela obyčejný fakt: užívání chatbotů snižuje duševní námahu. Je snazší dobrat se k nějakému výsledku, člověk nemusí tolik přemýšlet, kde najde odpovědi, jak si ověří věrohodnost zdrojů a pokud AI používá správně, pak už se ani nemusí moc snažit o hledání logického propojování souvislostí. AI mu to všechno dá.

Vědci i veřejnost hovoří o tom, že konzumace on-line obsahu má negativní dopady na lidské intelektuální schopnosti. Tato změna se označuje pojmem „brain rot“ neboli hniloba mozku. Výraz tvůrci slovníku Oxford English Dictionary označili jako slovo roku 2024. Slovník ho popisuje jako „údajný rozklad duševního nebo intelektuálního stavu“, k němuž dochází „nezřízenou konzumací“ obsahu, který je triviální nebo nenáročný. Podle Oxford University Press se jedná právě o obsah v on-line prostoru.

Gerlich zkoumal 666 lidí z Velké Británie s různým vzděláním, a to jak pomocí dotazníků a rozhovorů, tak i skrze testy.

„Statistické analýzy prokázaly významnou negativní korelaci mezi používáním nástrojů AI a skóre kritického myšlení,“ uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Societies. Častí uživatelé AI vykazovali sníženou schopnost kriticky vyhodnocovat informace a zapojovat se do reflektivního řešení problémů.

Problém mladých

Mladší účastníci, tedy lidé ve věku mezi sedmnácti a 25 lety přitom vykazovali vyšší závislost na nástrojích umělé inteligence a nižší skóre kritického myšlení ve srovnání se staršími věkovými skupinami. Pokročilé dosažené vzdělání pozitivně korelovalo se schopnostmi kritického myšlení, což podle Gerlicha naznačuje, že kvalitní vzdělání zmírňuje některé kognitivní dopady závislosti na AI.

Další analýzy ukázaly, že čím více lidé AI modely používaly, tím více jejich kognitivní schopnosti klesaly. To později potvrdily i individuální rozhovory s účastníky studie. Spousta z nich přiznala, že jsou závislí na AI v úlohách, jako je paměť a rozhodování, přičemž se to opět týkalo hlavně mladších uživatelů.

Současně se ukázalo, že si to uvědomují – respondenti totiž opakovaně vyjadřovali obavy ze ztráty svého kritického myšlení v důsledku používání nástrojů AI. Navíc si byli vědomi i toho, že doporučení umělých inteligencí mohou být zaujatá, netransparentní a občas i mylná. Přesto je používají dál, protože cítí, že pozitiva převažují nad výše popsanými riziky.

Co s tím

Studie byla poměrně malá, pokud by se na jejím základě mělo nějak rozhodovat, musela by se opakovat v mnohem větším měřítku a zřejmě i v jiných zemích a v rozmanitějších sociálních skupinách. Michael Gerlich nicméně věří, že výsledky by mohly mít významné důsledky pro vzdělávací politiku a integraci AI do profesního prostředí. Školy a univerzity by mohly chtít klást důraz na cvičení kritického myšlení a rozvoj metakognitivních dovedností, aby vyvážily závislost na AI.

Vývojáři systémů umělé inteligence by podle něj zase mohli zvážit kognitivní důsledky a zajistit, aby jejich nástroje podporovaly spíše zapojení než pasivní závislost. Podle Gerlicha samozřejmě není jasné, jestli by na takové úpravy někdo kývl, ale víc jako vědec dělat nemůže. „Čím dál víc je jasná dvojí povaha umělé inteligence: její nástroje sice zvyšují efektivitu úkolů, ale současně představují riziko pro kognitivní vývoj v důsledku nadměrného kognitivního odlehčení,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...