Poprvé v historii. Čistě ženská posádka vystoupila do kosmického prostoru

Poprvé v historii Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) pracoval v pátek vně orbitálního komplexu pouze ženský tým. Americké astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová úspěšně splnily úkol nahradit regulátor napájení, který uplynulý víkend vypověděl službu. Výstup mimo stanici, vysílaný v přímém přenosu na webu, letové středisko naplánovalo na 5,5 hodiny, trval ale sedm hodin a 17 minut.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Twitteru informoval, že jeho astronautky zahájily pracovní směnu ve 13:38 středoevropského času, kdy provoz skafandrů přepnuly na bateriový provoz. Zpátky v bezpečí stanice pak byly ve 20:55.

Kochovou a Meirovou během jejich práce v přímém spojení pozdravil z Bílého domu prezident Donald Trump. První výstup ženského týmu, složeného ze dvou amerických astronautek, do otevřeného kosmu přitom označil za „vpravdě historickou událost“. „To, co děláte, je neuvěřitelné. Jste opravdu stateční lidé,“ řekl jim Trump.

Meirová mu poněkud skromně odpověděla, že „je to jen poprvé, kdy jsou venku ve stejnou dobu dvě ženy“. „Pro nás je to skutečně jenom to, že děláme svou práci,“ poznamenala.

Pro Meirovou to přitom byla teprve první pracovní směna v otevřeném kosmickém prostoru. Podle statistik NASA je jich po pátku už 221 a doposud se jich účastnilo 14 žen, Meirová je patnáctou.  

Astronautky Christina Kochová (vlevo) a Jessica Meirová (vpravo)
Zdroj: NASA

Úkolem astronautek bylo vyměnit staré zařízení regulující napájení pro jednu ze tří nových baterií, které minulý týden instalovala Kochová s Andrewem Morganem. To, že regulátor nefunguje správně, odborníci zjistili, když se pokusili zprovoznit nově připojené baterie k napájecímu systému.

NASA informovala, že kontrolní středisko na Zemi nové BCDU po nainstalování Kochovou a Meirovou aktivovalo a sdělilo, že funguje tak, jak má.

Původní nikl-vodíkové baterie astronauti mění od loňského roku za nové a výkonnější lithium-iontové. Kvůli nynější závadě se NASA rozhodla obnovu baterií dočasně pozastavit.

Výstup dvojice byl dlouhodobě připravovaný

Oběma astronautkám pomáhali v práci ze stanice Ital Luca Parmitano a Američan Andrew Morgan. Parmitano, který je velitelem ISS, obsluhoval robotickou paži Canadarm2 a Morgan měl na starosti dohled nad přechodovou komorou a správnou funkčností skafandrů.

Výstup Kochové a Meirové byl dlouhodobě připravovaný, původně obě astronautky ale měly vystoupit do volného prostoru až příští týden v pondělí, a to právě kvůli další výměně baterií. Jejich směna ale byla uspíšena a změněna na opravu regulátoru. Inženýrům NASA v pátek astronautky také pomáhaly zjistit příčinu problému, neboť jde o již druhou závadu na tomto zařízení po výměně baterií.

„Když máte jednu závadu, řeknete si, že je to zajímavé. Když ale máte dvě, tak zastavíte a zamyslíte se nad tím,“ vysvětlil Kenny Todd z vedení mise ISS. Dodal, že jakmile odborníci zjistí důvod opakované závady, bude posádka stanice s výměnami baterií pokračovat.

Původně se měl první výstup dvou žen uskutečnit už v březnu

První výstup dvou žen byl původně v plánu už letos v březnu, ale nakonec musel být zrušen. Příčinou byl mimo jiné nedostatek vhodných skafandrů, které by oběma ženám pohodlně padly tak, aby v nich mohly splnit zadané úkoly. Těch se nakonec chopila smíšená dvojice.

Příčina se může zdát malicherná, ale je důležité, aby skafandr přesně sedl na tělo astronauta – navíc při tak náročné činnosti, jako je výměna baterií. Najít správný skafandr není tak snadné, už jen proto, že astronauti se bez pozemské gravitace „protahují“. Zvětšují se jim vzdálenosti mezi klouby a ploténkami, což vede k poměrně výraznému zvětšení těla. Například Anne McClainová na začátku měsíce na Twitteru uvedla, že je skoro o šest centimetrů vyšší, než když do kosmu odlétala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...