Polští potápěči objevili vrak lodi plný šampaňského a „královské“ minerálky

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

„Asi máme poklad,“ napsal na Facebooku Tomasz Stachura, jeden z potápěčů, který na sociální síti také zveřejnil snímky z hlubin moře. Plachetnice je podle něj naložená lahvemi se šampaňským, vínem, minerální vodou a také porcelánem. Právě minerální voda podle jeho slov přivedla potápěče k závěru, z jakého období zřejmě nález pochází.

„V našem vraku jsme narazili na zhruba 100 zapečetěných lahví (minerální) vody Selters. Jedná se o německou značku, která existuje dodnes... Díky tvaru pečeti a pomoci historiků víme, že naše zásilka byla vyrobena v letech 1850 až 1867,“ napsal Stachura. „V té době se s minerální vodou zacházelo téměř jako s lékem a dostávala se jen na královské stoly,“ dodal.

Příčinou potopení plavidla podle jeho názoru mohla být mimo jiné nadměrná hmotnost přepravovaného zboží a bouře na moři. „Je to malá šestnáctimetrová plachetnice. Pozoruhodné je, že ve srovnání s nákladem, který má, je skromná,“ popsal Stachura podle PAP. Další hypotézou je podle něj srážka s jinou lodí, neboť vrak má poškozenou příď.

Objevitelé nemají právo vrak zkoumat

Vrak se podle polských potápěčů nachází několik desítek kilometrů jižně od Švédska, mimo polské teritoriální vody. Podle Stachury proto objevitelé informovali o nálezu švédskou Södertörnskou univerzitu a profesora, jenž je ve skandinávské zemi zodpovědný za podmořský výzkum. Hodlají o něm zpravit také další švédské úřady a doufají, že se budou moci zúčastnit průzkumu vraku pod patronátem švédských archeologů.

Nalezená loď přitom podle potápěče na sonaru nebyla skoro vidět a jevila se spíše jako běžný rybářský kutr. „Ten den už jsme byli po jednom ponoru a zpočátku panovaly pochybnosti, jestli se najde někdo, kdo bude ochotný jít dolů,“ popsal. Dva členové týmu nakonec prohlásili, že provedou rychlý ponor. „Byli pryč skoro dvě hodiny, takže jsme věděli, že to bude něco velmi zajímavého,“ popsal Stachura.

Potápěčský tým Baltictech z polského Trojměstí, které tvoří města Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, má podle PAP za sebou několik nálezů vraků lodi v Baltském moři včetně německého parníku Karlsruhe, jenž se potopil v roce 1945. O aktuálním „úlovku“ se šampaňským a minerálkou tým informoval také v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...