Podmořské kabely mohou odhalovat zemětřesení a tsunami

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.

Tým vědců z Národní fyzikální laboratoře a Edinburské univerzity, společnosti Google a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica vyvinul způsob, jak využít síť existujících podmořských optických kabelů k odhalení zemětřesení, která vznikají pod mořem. Vědci svůj vynález popsali v odborném časopise Science.

Už od 60. let dvacátého století experti věděli, že kabely se dají používat k detekci. Tehdy vědci popsali, že by se daly využít například k odhalování nepřátelských ponorek, ale teoreticky i pro odhalení podmořských zemětřesení.

Pokládání transatlantického kabelu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tato myšlenka nezapadla, naopak, před několika lety ji vědci díky technickému pokroku významně vylepšili. Roku 2019 nainstalovali kabel v Montereyském zálivu v Kalifornii, po němž vysílali světelné impulsy a sledovali, jak se signál mění v důsledku seismické aktivity.

Jiný tým z Kalifornského technologického institutu ve spolupráci se společností Google zase vyzkoušel, jak podobného efektu dosáhnout v běžných podmořských telekomunikačních kabelech, jichž jsou oceány plné.

V nové studii vědci právě tuto myšlenku rozšířili tím, že se podívaly na to, jak by přesnost mohly vylepšit takzvané opakovače, které jsou součástí kabelového systému.

Jak zahlédnout zemětřesení

Opakovače se používají k vysílání signálů na velké vzdálenosti přes oceánské dno – poslouchají signál, zesilují ho a předávají dál. Pro usnadnění udržování provozu jsou vybavené systémy pro zpětné vysílání signálů.

Vědci v novém výzkumu posílali světlo kabelem, jenž spojuje Velkou Británii s Kanadou, a studovali signály, které opakovače posílaly zpět. Zjistili, že jsou schopni nejen zaznamenat seismickou aktivitu, ale také ji dost přesně lokalizovat. Výzkumníci byli schopni detekovat malé zemětřesení s původem poblíž Peru a další poblíž Indonésie. Zjistili, že kabel je natolik citlivý, že zachytil i šum pohybujících se oceánských proudů.

Autoři doplňují, že je třeba provést ještě další analýzy, aby se zjistilo, jestli by tento systém mohl poskytnout i odhady síly podmořských zemětřesení. Současně je třeba provést další analýzu signálů, aby bylo možné zjistit více o rozdílech mezi událostmi neškodnými a těmi, které představují nebezpečí.

Celkově jsou ale autoři studie z výsledků nadšení. Jejich nálezy by mohly výrazně vylepšit schopnost lidstva předvídat ničivé události. Kabely sice „jen“ zachycují aktivní otřesy, ale i to se dá využít pro předpovědi. Řada destruktivních zemětřesení se totiž projevuje slabšími prvotními otřesy – například zemětřesné roje mohou předcházet intenzivnější sopečné aktivitě. Otřesy dna také mohou naznačovat, že dojde k pohybům zemských desek, které bývají příčinou vln tsunami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...