Podmořské kabely mohou odhalovat zemětřesení a tsunami

Podmořská zemětřesení lidstvo stále ještě přes veškerý pokrok nedokáže příliš dobře zaznamenávat ani předpovídat. Přitom existuje síť, která by se pro tyto účely dala výborně využít. Mezinárodní vědecký tým teď otestoval nový způsob, jak využít podmořské kabely.

Tým vědců z Národní fyzikální laboratoře a Edinburské univerzity, společnosti Google a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica vyvinul způsob, jak využít síť existujících podmořských optických kabelů k odhalení zemětřesení, která vznikají pod mořem. Vědci svůj vynález popsali v odborném časopise Science.

Už od 60. let dvacátého století experti věděli, že kabely se dají používat k detekci. Tehdy vědci popsali, že by se daly využít například k odhalování nepřátelských ponorek, ale teoreticky i pro odhalení podmořských zemětřesení.

Pokládání transatlantického kabelu
Zdroj: Wikimedia Commons

Tato myšlenka nezapadla, naopak, před několika lety ji vědci díky technickému pokroku významně vylepšili. Roku 2019 nainstalovali kabel v Montereyském zálivu v Kalifornii, po němž vysílali světelné impulsy a sledovali, jak se signál mění v důsledku seismické aktivity.

Jiný tým z Kalifornského technologického institutu ve spolupráci se společností Google zase vyzkoušel, jak podobného efektu dosáhnout v běžných podmořských telekomunikačních kabelech, jichž jsou oceány plné.

V nové studii vědci právě tuto myšlenku rozšířili tím, že se podívaly na to, jak by přesnost mohly vylepšit takzvané opakovače, které jsou součástí kabelového systému.

Jak zahlédnout zemětřesení

Opakovače se používají k vysílání signálů na velké vzdálenosti přes oceánské dno – poslouchají signál, zesilují ho a předávají dál. Pro usnadnění udržování provozu jsou vybavené systémy pro zpětné vysílání signálů.

Vědci v novém výzkumu posílali světlo kabelem, jenž spojuje Velkou Británii s Kanadou, a studovali signály, které opakovače posílaly zpět. Zjistili, že jsou schopni nejen zaznamenat seismickou aktivitu, ale také ji dost přesně lokalizovat. Výzkumníci byli schopni detekovat malé zemětřesení s původem poblíž Peru a další poblíž Indonésie. Zjistili, že kabel je natolik citlivý, že zachytil i šum pohybujících se oceánských proudů.

Autoři doplňují, že je třeba provést ještě další analýzy, aby se zjistilo, jestli by tento systém mohl poskytnout i odhady síly podmořských zemětřesení. Současně je třeba provést další analýzu signálů, aby bylo možné zjistit více o rozdílech mezi událostmi neškodnými a těmi, které představují nebezpečí.

Celkově jsou ale autoři studie z výsledků nadšení. Jejich nálezy by mohly výrazně vylepšit schopnost lidstva předvídat ničivé události. Kabely sice „jen“ zachycují aktivní otřesy, ale i to se dá využít pro předpovědi. Řada destruktivních zemětřesení se totiž projevuje slabšími prvotními otřesy – například zemětřesné roje mohou předcházet intenzivnější sopečné aktivitě. Otřesy dna také mohou naznačovat, že dojde k pohybům zemských desek, které bývají příčinou vln tsunami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...