Planetka Ultima Thule nevypadá jako sněhulák, připomíná spíš palačinku a ořech

Vědci, kteří studují vzdálenou planetku Ultima Thule, změnili názor na její tvar. Stalo se tak po prozkoumání dalších fotografií pořízených sondou New Horizons, které dorazily na Zemi. Původně experti přirovnávali planetku ke sněhulákovi, nyní se ale zdá, že je spíše plochá.

Planetka Ultima Thule se nachází v Kuiperově pásu a je od Země 6,6 miliardy kilometrů daleko. Jedná se o nejvzdálenější těleso, které dosud navštívila sonda vyslaná lidmi. Planetku tvoří dva objekty – ten větší se nazývá Ultima, ten menší pak Thule.

Aparát sondy New Horizons planetku vyfotografoval během svého průletu 1. ledna. Následně začal snímky posílat na Zemi. Na základě prvních vyhodnocených fotografií americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) 2. ledna sdělil, že planetku lze přirovnat ke sněhulákovi ze dvou koulí o délce 33 kilometrů.

Z nově prozkoumaných snímků ale vyplývá, že předpokládané koule jsou značně zploštělé. Více než sněhuláka tak planetka podle amerických vědců připomíná v USA oblíbenou postavu perníkového mužíčka. Pro české čtenáře může být výstižnější přirovnání ke dvěma palačinkám na sobě.

Záhadný tvar zatím nemá vysvětlení

„Naše původní představy o Ultima Thule vycházely z omezeného počtu snímků, které byly poslány na Zemi ve dnech bezprostředně následujících po průletu sondy. Když jsme si nyní prohlédli větší množství dat, zásadně jsme změnili názor… Ve skutečnosti je tvar planetky Ultima Thule zploštělejší,“ prohlásil šéf projektu New Horizons Alan Stern.

Jak vypadá Ultima Thule
Zdroj: JPL

„Větší lalok, nazývaný Ultima, se podobá spíše obří palačince a menší lalok, zvaný Thule, má tvar jako zkrabatělý vlašský ořech,“ konstatoval vědecký tým projektu New Horizons.

Jak takový tvar mohl vzniknout, je pro vědce záhadou. „Nové snímky nám předkládají hádanku týkající se zformování tohoto tělesa. Nikdy jsme nic podobného mezi objekty obíhajícími kolem Slunce neviděli,“ řekl Stern.

Ultima Thule
Zdroj: JPL

Vědecký tým uvedl, že potrvá až 20 měsíců, než se sondě podaří poslat všechny fotografie a další data, která během několika hodin při průletu kolem planetky pořídila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...