Perseverance našla na Marsu horninu s možným důkazem dávného života

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Perseverance odebrala z povrchu Marsu 21. července vzorek skály ve tvaru hrotu šípu, který je protkaný bílými žilkami síranu vápenatého. To podle NASA znamená, že skálou kdysi protékala voda. Mezi žilkami se nachází molekuly na bázi uhlíku, které jsou považovány za stavební kameny života – mohou ale vznikat i jinými než biologickými procesy.

Kus horniny, nazvaný Cheyava Falls podle vodopádu v arizonském Grand Canyonu, měří jeden na 0,6 metru. Vozítko jej prozkoumalo pomocí zařízení SHERLOC, které analyzuje složení vzorků i právě možný obsah organických látek.

„Cheyava Falls je nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou Perseverance dosud zkoumala,“ uvedl Ken Farley, který pracuje na projektu tohoto vozítka na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

„Máme tu první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasný důkaz, že skálou kdysi procházela voda – nezbytná pro život. Zároveň se nám ale nepodařilo přesně určit, jak hornina vznikla,“ dodal odborník.

Vzorky bude nutné analyzovat na Zemi

Šestikolový rover Perseverance (neboli Vytrvalost) je zatím největší a nejsofistikovanější vozítko k průzkumu Marsu. Na rudé planetě přistál v únoru 2021 v kráteru Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda. Cílem mise je především hledání známek možného minulého života na Marsu.

„Trasu vozítka Perseverance jsme navrhli tak, aby se dostalo do oblastí s potenciálem zajímavých vědeckých vzorků,“ ujasnila Nicola Foxová z ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Cesta korytem řeky v údolí Neretva se vyplatila, protože jsme našli něco, co jsme nikdy předtím neviděli a co našim vědcům poskytne mnoho podnětů ke studiu,“ doplnila.

Aby se potvrdilo, že nasbírané vzorky obsahují důkazy dávného mikrobiálního života, bude je nutné analyzovat v laboratoři na Zemi. NASA je plánuje přivézt zpět v rámci mise plánované v následující dekádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...