Perseverance našla na Marsu horninu s možným důkazem dávného života

Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.

Perseverance odebrala z povrchu Marsu 21. července vzorek skály ve tvaru hrotu šípu, který je protkaný bílými žilkami síranu vápenatého. To podle NASA znamená, že skálou kdysi protékala voda. Mezi žilkami se nachází molekuly na bázi uhlíku, které jsou považovány za stavební kameny života – mohou ale vznikat i jinými než biologickými procesy.

Kus horniny, nazvaný Cheyava Falls podle vodopádu v arizonském Grand Canyonu, měří jeden na 0,6 metru. Vozítko jej prozkoumalo pomocí zařízení SHERLOC, které analyzuje složení vzorků i právě možný obsah organických látek.

„Cheyava Falls je nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou Perseverance dosud zkoumala,“ uvedl Ken Farley, který pracuje na projektu tohoto vozítka na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

„Máme tu první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasný důkaz, že skálou kdysi procházela voda – nezbytná pro život. Zároveň se nám ale nepodařilo přesně určit, jak hornina vznikla,“ dodal odborník.

Vzorky bude nutné analyzovat na Zemi

Šestikolový rover Perseverance (neboli Vytrvalost) je zatím největší a nejsofistikovanější vozítko k průzkumu Marsu. Na rudé planetě přistál v únoru 2021 v kráteru Jezero, kde se podle přesvědčení vědců před 3,5 miliardy let nacházela voda. Cílem mise je především hledání známek možného minulého života na Marsu.

„Trasu vozítka Perseverance jsme navrhli tak, aby se dostalo do oblastí s potenciálem zajímavých vědeckých vzorků,“ ujasnila Nicola Foxová z ředitelství vědeckých misí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Cesta korytem řeky v údolí Neretva se vyplatila, protože jsme našli něco, co jsme nikdy předtím neviděli a co našim vědcům poskytne mnoho podnětů ke studiu,“ doplnila.

Aby se potvrdilo, že nasbírané vzorky obsahují důkazy dávného mikrobiálního života, bude je nutné analyzovat v laboratoři na Zemi. NASA je plánuje přivézt zpět v rámci mise plánované v následující dekádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...