Páteční noc patří vědě. Podívejte se na interaktivní mapu akcí

Podívat se na tropické bezobratlé živočichy, prohlédnout si mikrobiologickou laboratoř nebo se seznámit s genetikou mohou lidé při Noci vědců. Akce se uskuteční v pátek večer v desítkách měst po celém Česku. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti vědu zábavným způsobem.

Vstup je po celý večer zdarma, chystané akce jsou uvedené v programu na webových stránkách.

Podívejte se, jaké akce spojené s Nocí vědců se konají v českých městech:

Poprvé se Noc vědců konala v roce 2005, letos tak slaví výročí. A je to také její, svým způsobem, poslední ročník.

Od roku 2026 se totiž Noc vědců po dvaceti letech přejmenuje na Noc vědy, a to na základě hlasování jejích organizátorů o změně názvu akce. Plánovaná změna názvu reflektuje jak společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování, tak přesvědčení organizátorů, že změna názvu akce nijak nezmění její charakter a dlouhodobé poslání, jímž je propagace vědy a výzkumu ve všech jejich podobách.

Nahrávám video

Věda není nuda

Noc vědců jako taková vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005 a jejím posláním je ukázat lidem, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů. Jeden den v roce jsou na stovkách míst v Evropě ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny univerzity, vědecká a výzkumná pracoviště, science centra a další pracoviště, ve kterých se zdarma konají komentované prohlídky, populárně vzdělávací přednášky, workshopy, experimenty, vědecké show, hudební vystoupení apod.

Noc vědců v číslech
Zdroj: Noc vědců

Cílem Noci vědců je bořit mýty o vědcích a vědkyních jako lidech zavřených v laboratořích a ukázat nejširší veřejnosti, že vědci jsou „obyčejní lidé“, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás, dokážou ji poutavě představit, ale také se dovedou bavit.

Například Hvězdárna a planetárium Brno připravilo představení, které lidem přiblíží vznik zlata ve vesmíru. Gymnázium Jihlava připravilo workshop o elektrochemii, Biologické centrum Akademie věd bude přednášet o nelegálním obchodu s ohroženými druhy a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze na Albertově má přednášku o benefitech předpovědí počasí.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně zve na workshop o starých datech a chytré budoucnosti. Geodetická observatoř v Pecném bude přednášet o družicových systémech. Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech lidem nabídne Geokvíz, který se věnuje geografii Klatov. Centrum Eli Beamlines v Dolních Břežanech vysvětlí, jak je možné zkoumat cenné historické artefakty nedestruktivními metodami. Chemické divadlo s názvem Alchymistka představí pražský Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...