Pacient s HIV trpěl leukémií. Léčba rakoviny ho zřejmě zbavila viru

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

Muž je známý jako pacient z „Města naděje“ podle nemocnice City of Hope v kalifornském Duarte, kde se léčil. Mnoho jeho přátel zemřelo na HIV v době, kdy ještě nebyly rozšířeny antiretrovirové léky, které by dokázaly lidem zajistit téměř normální délku života.

„Když mi byl v roce 1988 diagnostikován virus HIV, myslel jsem si stejně jako mnoho dalších, že je to rozsudek smrti. Nikdy jsem si nepomyslel, že se dožiji dne, kdy už nebudu mít HIV,“ uvedl pacient.

Nyní šestašedesátiletý muž, který si nepřeje být jmenován, přestal dokonce užívat léky na HIV. Lékaři se primárně nesnažili vyléčit jej z HIV, diagnostikovali mu však před třemi lety leukémii, a proto se lékařský tým rozhodl, že pacient potřebuje transplantaci kostní dřeně. Shodou okolností byl jeho dárce odolný vůči viru HIV. U některých lidí, včetně dárce, se totiž vyskytuje mutace chemokinového receptoru CCR5, a nedochází tak k nákaze buněk virem HIV.

Složitý zákrok

Lékaři pacienta po transplantaci pečlivě sledovali a hladina viru se v jeho těle stala nedetekovatelnou. Nyní je již více než 17 měsíců v remisi.

Prvním vyléčeným případem na světě byl v roce 2011 Timothy Ray Brown, známý jako berlínský pacient. Nicméně pacient z Kalifornie je nejstarším pacientem, který byl takto vyléčen, a zároveň žil s HIV nejdéle.

Transplantace kostní dřeně však podle odborníků bohužel nepřinese revoluci v léčbě HIV pro 38 milionů lidí na světě, kteří jsou v současné době nakaženi. „Je to složitý zákrok s významnými potenciálními vedlejšími účinky. Pro většinu lidí žijících s HIV to tedy není vhodná volba. Vědci však zkoumají způsoby, jak se zaměřit na mutaci receptoru CCR5 pomocí genové terapie,“ dodala Jana Dickter, lékařka infekčního oddělení v kalifornské nemocnici City of Hope.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...