Odolnost proti antibiotikům se může nést na křídlech jemného znečištění

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

„Naše analýza představuje silný důkaz, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům,“ napsali vědci z Číny a Velké Británie.

Antibiotická rezistence je jednou z nejrychleji rostoucích hrozeb pro zdraví, může postihnout lidi jakéhokoli věku a v kterékoli zemi. Ročně podle odhadů zabije 1,3 milionu lidí. Mezi její hlavní příčiny patří nadměrné a nesprávné užívání antibiotik. Studie však naznačuje, že problém zhoršuje i rostoucí úroveň znečištění ovzduší. Analýza se ale nezabývala tím, proč by tyto dva faktory mohly být propojeny.

Pokud je člověk dlouhodobě vystaven znečištěnému ovzduší, zvyšuje se u něj riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, astma, ale také rakovina plic, což zkracuje průměrnou délku života. Krátkodobé vystavení může způsobit kašel, sípání a astmatické záchvaty a po celém světě vede k nárůstu návštěv nemocnic i praktických lékařů.

Důkazy naznačují, že jemné prachové částice PM2.5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům a rezistentní geny, které mohou být vdechovány přímo lidmi, uvedli autoři.

Čím víc znečištění, tím víc odolných bakterií

V současné době existují jen omezená data o tom, jak se geny odolné vůči antibiotikům šíří prostřednictvím znečištěného ovzduší. Roli by mohly hrát nemocnice, farmy nebo čistírny odpadních vod. Podle údajů je 7,3 miliardy lidí na celém světě přímo vystaveno nebezpečným průměrným ročním koncentracím částic PM2.5.

Studie naznačuje, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s vysokou hladinou těchto jemných částic. Z analýzy vyplývá, že antibiotická rezistence v důsledku špatné kvality vzduchu byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 tisíci předčasnými úmrtími.

Modelování možných budoucích scénářů naznačuje, že pokud se nezmění současné politiky v oblasti znečištění ovzduší, mohla by se do roku 2050 úroveň rezistence vůči antibiotikům celosvětově zvýšit o sedmnáct procent. Roční počet předčasných úmrtí spojených s odolností vůči antibiotikům by se mohl zvýšit na přibližně 840 tisíc.

Studie byla pozorovací, takže nemohla prokázat příčinu a následek. Vědci vědí tedy jen to, že v místech, kde je silné znečištění, je i více bakterií schopných odolávat antibiotikům. Nabízí se odpověď, že právě znečištění je tou příčinou, nicméně výzkumníci to na základě tohoto výzkumu nejsou schopní potvrdit (ani vyvrátit) – a to přesto, že navrhli výše popsané mechanismy, jež to mohou vysvětlovat. Budoucí výzkum by se proto měl zaměřit právě na zkoumání základního mechanismu vlivu znečištění ovzduší na rezistenci vůči antibiotikům, dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...