Oceán může přijít o své plíce. U Antarktidy se zpomalují klíčové proudy

Oceánské proudy u Antarktidy vlivem rychle tajících ledovců prudce zpomalují, což bude mít katastrofální důsledky pro klima. K tomuto závěru dospěli australští vědci v nové studii, kterou vydali v časopise Nature. Podle jejich propočtů hlubokomořské antarktické proudy do roku 2050 zpomalí až o čtyřicet procent, čímž se naruší schopnost vody pohlcovat oxid uhličitý a dál urychlí tání ledu, dalekosáhle to ovlivní i ekosystémy.

„Naše výpočty ukazují, že pokud budou globální emise oxidu uhličitého pokračovat podobným tempem jako nyní, zpomalí se antarktické proudění během příštích třiceti let o více než čtyřicet procent – což je cesta, která vede ke kolapsu,“ citoval server BBC vedoucího výzkumného týmu, oceánografa Matthewa Englanda z univerzity v Sydney. Podle něj tak hrozí, že oceán přijde o své plíce.

Systém podmořských proudů na Zemi zčásti pohání klesání studené a husté slané vody ke dnu oceánu u Antarktidy. V blízkosti tohoto kontinentu se každoročně potopí asi 250 miliard tun studené, slané a na kyslík bohaté vody. Tato voda se pak šíří na sever a přenáší kyslík do hlubin Indického, Tichého a Atlantského oceánu. Funguje tak jako „plíce“ oceánu, protože transportuje kyslík. 

Voda přestane být pastí na oxid uhličitý

Zpomalené proudění snižuje i schopnost vody absorbovat oxid uhličitý, protože voda obohacená o tento plyn se drží u hladiny déle. Dalším důsledkem zpomaleného proudění je také to, že se k živočichům u hladiny nedostává tolik živin, které se drží u dna. Teplejší voda u hladiny také přispívá k dalšímu tání ledovců.

„Je ohromující vidět, s jakou rychlostí se to děje. Zdá se, že to nabírá tempo. Tohle patří do titulků,“ komentoval studii klimatolog Alan Mix z univerzity v americkém Oregonu, který je spoluautorem nejnovější hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...