Původ viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, v posledních letech zkoumali vědci, novináři i veřejnost. Nové studie, jež vyšly v odborných časopisech Cell a Nature, nyní přinášejí spoustu nových stop.
Vědci sledovali jen zcela konkrétní stopy, otisky viru v genomu zvířat z wuchanského tržiště spojovaného s prvním výskytem covidu. Provedli detailní analýzu zvířat, jež se podařilo na tržišti zachytit, a pokusili se odhalit v nich stopy viru.
Pacient jedna
Prvním člověkem, který se virem prokazatelně nakazil, byla prodavačka mořských plodů z trhu Chua-nan, u níž se první příznaky nemoci objevily 11. prosince 2019, ale nikoho tehdy nenapadlo, že by její chorobu mohl způsobit nový mikroorganismus. Ke stejnému místu se vážou i další případy. Například první případ, který si čínští lékaři spojili s doposud neznámým virem – tím byl jednačtyřicetiletý účetní, jenž onemocněl 16. prosince.
„V tomto jedenáctimilionovém městě byla polovina prvních případů spojena s místem o velikosti fotbalového hřiště. To by se dalo těžko vysvětlit, pokud bychom tvrdili, že epidemie nezačala na tomto tržišti,“ uvedl už před třemi lety virolog Michael Worobey, jehož tým na Chua-nan jako první v kvalitní studii upozornil.
V druhé polovině září letošního roku vyšla v odborném žurnálu Cell analýza, která na Worobeyho výzkum navazuje – on sám je opět v týmu, včetně mnoha dalších předních expertů z celého světa. Autoři tvrdí, že jejich nová analýza, která spočívala v přezkoumání již dříve zkoumaných genetických materiálů, dodává větší váhu teorii, že právě trh byl místem, kde se od zvířat poprvé nakazili lidé – a v důsledku toho vznikla pandemie, která změnila svět.
Interpretace výsledků je odvážnější a jednoznačnější než u podobné studie z dubna letošního roku: její autoři sice také na tržišti identifikovali zvířata spojená s možným přelivem viru mezi lidi, ale zůstali u konstatování, že role trhu při vzniku pandemie je nejasná.
Podezřelé, nové, neznámé
Data, která vědci ve výše uvedených výzkumech analyzovali, pocházejí od expertů z Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Ti odebrali genetické vzorky od zvířat hned poté, co tržiště nechali na začátku ledna 2020 zavřít. Pocházejí ze stěrů jak přímo z mrtvých zvířat prodávaných na stáncích, tak i z povrchů na trhu – od toalet a odpadkových košů až po pulty.
Vzhledem k tomu, že na všech těchto místech se přirozeně nachází obrovské množství genetického materiálu, trvalo vědcům dlouhou dobu se tím vším probrat, vyloučit to „normální“, a naopak si posvítit na to, co bylo podezřelé, nové nebo neznámé a spojené s virem SARS-CoV-2.
Tento soubor dat už zkoumala celá řada vědců, je to zřejmě největší pokladnice materiálů, jež by mohly objasnit původ pandemie. Virologové se proto pokoušejí data analyzovat stále důmyslnějšími metodami, které by jim umožnily najít v této naddimenzované kupě sena tu jednu malou jehličku – možný přímý důkaz o zdroji viru.
Dvě přeskočení
Právě to udělal tým zodpovědný za studii v žurnálu Cell. Zajímaly ho hlavně druhy zvířat prokazatelně schopné se tímto virem nakazit, které mohly být na tržišti. U nich je největší podezření, že některé mohlo být tím dlouho hledaným mezičlánkem, na němž se virus svezl z kaloňů nebo netopýrů a překonal tak vzdálenost od pralesů na jihu do města Wu-chan.
Mezi nejpravděpodobnější hostitele patří psi mývalovití a cibetka ovíječ maskovaný. Dalšími podezřelými jsou podle vědců myším podobní hlodouni Rhizomys pruinosus, ježek amurský a dikobraz krátkoocasý. Menší pravděpodobnost je spojená s jelínkem mundžakem malým a svištěm himálajským, byť ani u nich se možnost mezičlánku nedá vyloučit.
Vědci u všech těchto druhů odhalili „společné umístění genetického materiálu“, což znamená, že tato DNA byla objevená poblíž RNA koronaviru. Opět to ještě není důkaz, že byla zvířata nakažená, ale interpretaci to tímto směrem rozhodně vede – zejména vzhledem k množství případů, kdy k tomu došlo.
Naopak se nepodařilo v genetických datech odhalit jedinou sekvenci, která by odpovídala genetickému materiálu netopýrů. To ale autoři studie ani příliš nepředpokládali, protože s těmito létajícími savci se na tržištích obvykle neobchoduje – mimo jiné právě proto, že mohou přenášet díky své unikátní biologii velké množství infekčních chorob.
Autoři tvrdí, že dalším argumentem pro tvrzení, že právě tržiště Chua-nan bylo místem vzniku pandemie, je rozmanitost viru, kterou tam genetici odhalili. Byly tam totiž nalezené rovnou dvě linie viru SARS-CoV-2: A a B.
To je opět docela dobrý náznak, že přímo na tržišti došlo k přeskočení viru na člověka, a to rovnou dvakrát. Autoři přitom připouštějí, že nemohou vyloučit ani možnost, že se virus dostal na toto tržiště dvakrát zvenku, tedy, že ho tam přinesli dva lidé nezávisle na sobě. Jen je to mnohem méně pravděpodobné; už jen proto, že v té době ještě bylo množství nakažených lidí tak malé, že aby se dva dostali na stejný trh, nedává moc smysl.
Možné cestičky dalšího zkoumání
Hodně může v dalším výzkumu prozradit i analýza DNA psů mývalovitých. Moderní genetika totiž umí odhalit nejen, o jaké zvíře jde, ale také z jaké oblasti pochází. V tomto případě důkazy ukazují na jejich původ na jihu Číny. Což opět nabízí možnou souvislost se vznikem pandemie: právě na jihu země totiž byli u netopýrů nalezení nejbližší známí viru SARS-CoV-2.
Autoři navrhují, že právě tam by se mohlo v budoucnu dál pátrat. Hlavní smysl své práce ale vidí v tom, že přináší spoustu užitečných nápadů, jak předcházet budoucím pandemiím.
