Nové výzkumy ukázaly, že u lidí, kteří začnou včas používat naslouchadla, dochází ke značnému snížení rizika, že u nich vznikne kolem sedmdesátky demence.
Čísla jsou přímo z terénu, žádné modely, jen výsledky přímých pozorování. U lidí ve věku pod sedmdesát let, kteří používali naslouchadlo, bylo riziko vzniku demence o 61 procent nižší než u těch, kteří ho přes problémy se sluchem nepoužívali.
„Jenom sedmnáct procent lidí se středně těžkou až těžkou ztrátou sluchu používá naslouchátka. Naše studie zdůrazňuje, jak důležitá je tato pomůcka, pokud se začne používat včas, pro snížení rizika vzniku demence,“ uvedla autorka výzkumu Lily Francisová z Texaské univerzity.
Svět beze zvuků
Problémy se sluchem jsou v moderní společnosti velmi rozšířené. V USA, kde studie vznikla, podle dat Národního institutu pro hluchotu a jiné poruchy komunikace asi 37,5 milionu Američanů špatně slyší a přibližně pětina všech obyvatel USA má nějakou formu potíží se sluchem. V České republice se udává asi 500 tisíc až milion lidí s nějakými problémy sluchu.
Že existuje nějaká souvislost mezi ztrátou sluchu a demencí, se ví už delší dobu a je to potvrzené celou řadou výzkumů a dat. Ty dokazují, že léčba ztráty sluchu – zejména pomocí naslouchadel – může zpomalit kognitivní úpadek, a snížit tak riziko demence u dospělých středního a vyššího věku. A také mezi pacienty, kteří už demencí trpí, mají ti, kteří používají sluchadla, méně neuropsychiatrických příznaků než ti, kteří je nepoužívají.
Tato studie, která vyšla v polovině srpna v odborném časopise JAMA Neurology, je ale první, která dokazuje, že důležitou roli může hrát dokonce i včasná intervence pomocí naslouchadla.
Data přináší jednoznačnou odpověď
Pro účely studie výzkumníci použili údaje o demenci od 2953 účastníků ze staršího výzkumu – údaje se týkaly lidí, u nichž byl změřený nedostatek sluchu pomocí přístrojů. Průměrný věk účastníků byl 68,9 roku, 59 procent tvořily ženy a 42 procent bylo v době vyšetření sluchu mladších sedmdesáti let.
Výzkumníci porovnávali výskyt demence a používání naslouchátek ve třech modelech, které byly upraveny podle několika faktorů. Ukázalo se, že u lidí se ztrátou sluchu, kteří byli v době vyšetření sluchu mladší sedmdesáti let, bylo riziko vzniku demence všech příčin o 61 procent nižší u těch, kteří nosili sluchadla, než u těch, kteří je nenosili. Pokud se tyto údaje přenesou na populace, pak by šlo o obrovské množství lidí, jimž by tato neinvazivní metoda mohla pomoci.
Také u účastníků mladších sedmdesáti let v době vyšetření sluchu, kteří neměli sluchovou ztrátu, bylo o 21 procent nižší riziko vzniku demence všech příčin než u těch, kteří měli sluchovou ztrátu a nenosili sluchadla.
Pravděpodobnost vzniku demence se významně nelišila ani v modelu, který zohledňoval profil rizika cévní mozkové příhody, a také v modelu, jenž bral v úvahu úroveň vzdělání účastníků.
Vědci ale naopak nezjistili žádné významné rozdíly v riziku výskytu demence u účastníků starších sedmdesáti let v žádném z modelů, bez ohledu na to, jestli trpěli ztrátou sluchu, nebo nosili naslouchadla. Autoři nenašli příliš mnoho metodologických problémů, které by výsledky výzkumu znevěrohodňovaly nebo relativizovaly. Jedním z nich je fakt, že účastníci, kteří si mohli dovolit naslouchátka, měli obecně lepší přístup ke zdravotní péči než ti, kteří je neměli.
