Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.

Virus HIV způsobuje nemoc AIDS, která je bez léčby smrtelná. Existuje neuvěřitelně malá pravděpodobnost, že se u člověka vyskytne výjimečná mutace, která dává přirozenou imunitu vůči této nemoci. Třiašedesátiletý muž z Norska mezi tyto šťastlivce bohužel nepatřil.

Udržoval se při životě léčivy, která dnes umožňují vést i s HIV poměrně normální život – ty vycházejí z objevů českého profesora Antonína Holého. Nečekal, že by se mohl z nemoci úplně vyléčit, takových případů je zatím jen několik.

Trvalo to až do doby, než se na něj usmálo štěstí a onemocněl rakovinou krve. Tato věta může znít absurdně a cynicky, ale opak je pravdou.

Lékaři mu vůči této chorobě nabídli řešení: mnohdy zaberou kmenové buňky od blízkého příbuzného. A tak Nor poprosil svého bratra, zda by mu je nedaroval. Ten souhlasil a při odběrech se ukázalo něco nečekaného – dárce měl kromě zdravých kmenových buněk i výše popsanou vzácnou mutaci, která umožňuje překonat HIV.

Od transplantace uplynuly čtyři roky, teprve teď ale vědci zveřejnili výsledky. Nor už dva roky nevyužívá antiretrovirální terapii, která bránila množení HIV v těle, a při testech se u něj od té doby přesto nepodařilo odhalit ani jednu částečku smrtícího viru. A jako bonus překonal také rakovinu.

Jak léčba funguje?

Retrovirová léčba HIV založená na lécích profesora Holého kombinuje typicky více přípravků současně, aby bránila viru v množení – počet jeho částic pak klesne na množství, kdy už nepředstavuje nebezpečí. Léky se ale musí brát zbytek života, při vysazení totiž dochází k opětovnému množení viru.

Transplantace kmenových buněk je něco radikálně jiného. Když se jimi nahradí buňky v kostní dřeni příjemce, dojde k úplnému restartu imunitního systému, který začne vyrábět zdravé krevní a imunitní buňky v těle s mutací, která se s virem bez problémů vypořádá. Virus pak v ideálním případě zmizí z těla úplně.

Tyto zákroky se provádějí jenom výjimečně, protože jsou náročné a hlavně se musí najít ideální dárce, který nese správný gen a navíc má dostatečně shodnou genetiku kmenových buněk. Tento případ je z asi desítky provedených úspěšných transplantací kostní dřeně pro léčbu HIV prvním, kdy se využila ta od příbuzného.

„Bylo to jako vyhrát dva jackpoty v loterii,“ řekl šťastný muž z Osla, který si přeje zůstat v anonymitě, agentuře AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.