Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Nahrávám video

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymeskou boreliózou se nakazily už více než tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372 osob, říkají data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro srovnání: loni lékaři diagnostikovali za celý rok více než čtyři tisíce případů boreliózy a 670 u encefalitidy.

Česko podle dat epidemiologů patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí v Evropě ročně vůbec nejvíc lidí, častější jsou už jen v Pobaltí. Příčin může být víc, kromě aktivity klíšťat a vhodných podmínek má vliv také aktivita lidí: v tomto případě obliba trávení volného času v přírodě. Nárůst nákaz dle odborníků souvisí i s oteplováním, které hmyzu umožňuje žít i ve vyšších nadmořských výškách a díky vyšším teplotám přežívat větší část roku.

Nemoci přenášené klíšťaty mohou mít i závažné následky. U encefalitidy může jít o poruchy paměti, soustředění a únavu. Vzácně může být onemocnění smrtelné, zejména u starších nebo jinak oslabených osob. Borelióza může postihnout klouby, nejčastěji kolena, nebo způsobit zánět mozkových blan.

Obě infekce přenášené klíšťaty mohou u lidí způsobovat obrny: Pro klíšťovou encefalitidu je typická obrna pažního pletence, pro boreliózu obrna lícního nervu. Hrozí i další potíže, které se ale vyskytují spíš vzácněji.

Občas se mezi lidmi i v některých médiích šíří domněnky, že virus klíšťové encefalitidy mohou přenášet kromě klíšťat i komáři. Pro toto tvrzení ale neexistují žádné důkazy. Komár sice může krev s virem nasát, není ale na lidském těle nikdy přisátý dostatečně dlouho na to, aby infekci přenesl na dalšího člověka.

Nepozorovaný přenos od klíštěte bývá nejčastěji spojený s jeho nymfou, která bývá tak malá, že ji člověk ani neodhalí.

Komáři mohou na člověka přenášet jiné druhy encefalitidy, například japonskou encefalitidu, která se ale v Česku v přírodě nevyskytuje – dá se jí nakazit jen při cestách do exotických zemí.

Jak poznat nemoci od klíšťat

Obě nemoci se nejčastěji projevují horečkou, únavou a bolestmi kloubů a svalů. U boreliózy jim často předchází velmi typická červená skvrna v místě kousnutí klíštětem. Odborně se označuje jako erythema migrans. Vypadá nejčastěji jako dvojitý terč, ale nedá se na to stoprocentně spolehnout, protože někdy bývají její okraje rozmazané.

A zrádné je i to, že se ani objevit nemusí. „Pozor, erythema nemusí být někdy vůbec přítomna. Pak borelióza může být bezpříznaková nebo přejde do dalších fází,“ uvedl k tomu Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Erythema migrans nejčastěji připomíná terč. Je typickým příznakem Lymeské boreliózy
Zdroj: Wikimedia Commons/El Grafo (volné dílo)

Encefalitida se zase projevuje typicky ve dvou fázích: „V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. Trvá to několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které bývá jeden až dva týdny, ale může být i delší. Pak se ale u někoho vyvine druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, velmi typický je třes, a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je postižení prodloužené míchy, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je i riziko úmrtí,“ vysvětluje Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.

Hra o čas

Riziko nákazy stoupá, čím déle je klíště přisáté. „Používejte repelenty, noste dlouhé oblečení. Po návratu z přírody se pečlivě prohlédněte. Klíště co nejdříve a správně odstraňte,“ apeluje Štefan. SZÚ v brožuře doporučuje pohybovat se hlavně po cestách, nevstupovat do trávy či křoví.

Co se odstraňování klíštěte týče, experti doporučují nadřadit rychlost nad metodu. Nejdůležitější je dostat tvora z těla co nejdříve, ideální postup je následující:

Ani tím ale ještě není bitva vyhraná, protože klíště může škodit i posmrtně uvolňováním nebezpečných látek. Lékaři proto doporučují rychlou likvidaci, v ideálním případě takto:

Prevence

Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním, z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno lidem nad 50 let. Proti častější borelióze by očkování mohlo být dostupné v příštích letech. Podle informací na webu výrobce z února letošního roku budou na konci roku známá data ze třetí fáze testování.

Lymeská borelióza a klíšťová encefalitida jsou sice nejčastějšími nemocemi, které klíšťata přenášejí, nejde ale o nemoci jediné. Mezi další nemoci přenášené klíšťaty se řadí zejména:

  • lidská granulocytární anaplazmóza
  • bartonelóza
  • babesióza
  • rickettsióza
  • tularemie

Podle Petra Husy je česká populace proti encerfalitidě očkovaná nedostatečně, ve srovnání s obdobnými zeměmi. „Zatímco v Rakousku je očkovaných kolem osmdesáti procent a ročně mají těžších případů přibližně dvacet, u nás je situace diametrálně odlišná. Očkovaných je zhruba třicet procent, záleží dle krajů. Pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně,“ dodal Husa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 46 mminutami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 5 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 7 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 9 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...