Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Nahrávám video
Klíšťata v Česku
Zdroj: ČT24

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.

Nemocí přenášených klíšťaty je letos do konce července nejvíc za posledních deset let. Lymeskou boreliózou se nakazily už více než tři tisíce lidí, klíšťovou encefalitidou 372 osob, říkají data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro srovnání: loni lékaři diagnostikovali za celý rok více než čtyři tisíce případů boreliózy a 670 u encefalitidy.

Česko podle dat epidemiologů patří k zemím, kde se nemocemi od klíšťat nakazí v Evropě ročně vůbec nejvíc lidí, častější jsou už jen v Pobaltí. Příčin může být víc, kromě aktivity klíšťat a vhodných podmínek má vliv také aktivita lidí: v tomto případě obliba trávení volného času v přírodě. Nárůst nákaz dle odborníků souvisí i s oteplováním, které hmyzu umožňuje žít i ve vyšších nadmořských výškách a díky vyšším teplotám přežívat větší část roku.

Nemoci přenášené klíšťaty mohou mít i závažné následky. U encefalitidy může jít o poruchy paměti, soustředění a únavu. Vzácně může být onemocnění smrtelné, zejména u starších nebo jinak oslabených osob. Borelióza může postihnout klouby, nejčastěji kolena, nebo způsobit zánět mozkových blan.

Obě infekce přenášené klíšťaty mohou u lidí způsobovat obrny: Pro klíšťovou encefalitidu je typická obrna pažního pletence, pro boreliózu obrna lícního nervu. Hrozí i další potíže, které se ale vyskytují spíš vzácněji.

Občas se mezi lidmi i v některých médiích šíří domněnky, že virus klíšťové encefalitidy mohou přenášet kromě klíšťat i komáři. Pro toto tvrzení ale neexistují žádné důkazy. Komár sice může krev s virem nasát, není ale na lidském těle nikdy přisátý dostatečně dlouho na to, aby infekci přenesl na dalšího člověka.

Nepozorovaný přenos od klíštěte bývá nejčastěji spojený s jeho nymfou, která bývá tak malá, že ji člověk ani neodhalí.

Komáři mohou na člověka přenášet jiné druhy encefalitidy, například japonskou encefalitidu, která se ale v Česku v přírodě nevyskytuje – dá se jí nakazit jen při cestách do exotických zemí.

Jak poznat nemoci od klíšťat

Obě nemoci se nejčastěji projevují horečkou, únavou a bolestmi kloubů a svalů. U boreliózy jim často předchází velmi typická červená skvrna v místě kousnutí klíštětem. Odborně se označuje jako erythema migrans. Vypadá nejčastěji jako dvojitý terč, ale nedá se na to stoprocentně spolehnout, protože někdy bývají její okraje rozmazané.

A zrádné je i to, že se ani objevit nemusí. „Pozor, erythema nemusí být někdy vůbec přítomna. Pak borelióza může být bezpříznaková nebo přejde do dalších fází,“ uvedl k tomu Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Erythema migrans nejčastěji připomíná terč. Je typickým příznakem Lymeské boreliózy
Zdroj: Wikimedia Commons/El Grafo (volné dílo)

Encefalitida se zase projevuje typicky ve dvou fázích: „V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. Trvá to několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které bývá jeden až dva týdny, ale může být i delší. Pak se ale u někoho vyvine druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, velmi typický je třes, a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je postižení prodloužené míchy, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je i riziko úmrtí,“ vysvětluje Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.

Hra o čas

Riziko nákazy stoupá, čím déle je klíště přisáté. „Používejte repelenty, noste dlouhé oblečení. Po návratu z přírody se pečlivě prohlédněte. Klíště co nejdříve a správně odstraňte,“ apeluje Štefan. SZÚ v brožuře doporučuje pohybovat se hlavně po cestách, nevstupovat do trávy či křoví.

Co se odstraňování klíštěte týče, experti doporučují nadřadit rychlost nad metodu. Nejdůležitější je dostat tvora z těla co nejdříve, ideální postup je následující:

Ani tím ale ještě není bitva vyhraná, protože klíště může škodit i posmrtně uvolňováním nebezpečných látek. Lékaři proto doporučují rychlou likvidaci, v ideálním případě takto:

Prevence

Proti klíšťové encefalitidě se lze chránit očkováním, z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno lidem nad 50 let. Proti častější borelióze by očkování mohlo být dostupné v příštích letech. Podle informací na webu výrobce z února letošního roku budou na konci roku známá data ze třetí fáze testování.

Lymeská borelióza a klíšťová encefalitida jsou sice nejčastějšími nemocemi, které klíšťata přenášejí, nejde ale o nemoci jediné. Mezi další nemoci přenášené klíšťaty se řadí zejména:

  • lidská granulocytární anaplazmóza
  • bartonelóza
  • babesióza
  • rickettsióza
  • tularemie

Podle Petra Husy je česká populace proti encerfalitidě očkovaná nedostatečně, ve srovnání s obdobnými zeměmi. „Zatímco v Rakousku je očkovaných kolem osmdesáti procent a ročně mají těžších případů přibližně dvacet, u nás je situace diametrálně odlišná. Očkovaných je zhruba třicet procent, záleží dle krajů. Pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně,“ dodal Husa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...