Někteří lidé hůř slyší v baru. Výzkum u myší dle vědců ukázal, že roli mohou hrát neurony v mozku

Spousta lidí má nepříjemnou zkušenost: když sedí v restauraci nebo v baru, kde najednou mluví více lidí, jako by najednou hůř slyšeli. A to přesto, že tam třeba není tak velký hluk, jen současně zní více zvuků nebo hlasů. Vědci jsou zřejmě na stopě toho, čím je tento problém způsobený.

Když lékaři Univerzity Johnse Hopkinse zkoumali, jak se mění mozek v souvislosti se ztrátou sluchu způsobenou věkem, narazili na něco úplně nového.

Ukázalo se totiž, že staré myši jsou méně schopné než mladé myši „vypnout“ aktivně pracující mozkové buňky, když je kolem hluk. Výsledkem je pak to, že se jednotlivé zvuky slévají do jakéhosi rozmazaného šumu, z něhož se jen těžko dají odvodit jednotlivé zvuky. Starší myší zjevně ztrácejí schopnost odfiltrovat okolní „hluk“. Co to znamená pro člověka?

Proč přicházejí lidé o sluch?

Vědci už dlouho spojují nevyhnutelnou ztrátu sluchu související s věkem s buňkami ve vnitřním uchu, které se časem poškozují nebo zničí.

Výzkumníci z Univerzity Johnse Hopkinse ale tvrdí, že jejich nová studie, která vyšla 7. prosince v časopise The Journal of Neuroscience, naznačuje velmi silnou souvislost s mozkem. A dokonce by to podle nich mohlo vést k tomu, že by bylo možné takovou ztrátu sluchu léčit přecvičením mozku, aby tlumil zmatené neurony.

„Sluch rozhodně není jenom záležitostí ucha,“ říká doktor Patrick Kanold, profesor biomedicínského inženýrství na Univerzitě Johnse Hopkinse. Podle Kanolda většina lidí po pětašedesátém roce života pocítí ztrátu sluchu, která se projevuje například neschopností rozlišit jednotlivé rozhovory v baru nebo restauraci. Tento fenomén se ale někdy týká i mnohem mladších lidí, byť u nich je mnohem méně prozkoumaný.

Experimenty s myšmi

Kanold a jeho tým zaznamenali aktivitu 8078 mozkových buněk neboli neuronů v oblasti mozkové kůry zodpovědné za sluch u dvanácti starých myší a u deseti mladých myší. Nejprve je naučili, aby při zaslechnutí konkrétního zvuku olízly nádobu s vodou. Později, když to hlodavci dělali zcela instinktivně, experiment vědci opakovali, ale tentokrát myším jejich snahu narušovali tím, že posílali do místnosti zvukový šum.

Výsledek? Bez okolního hluku staré myši olizovaly výlevku stejně úspěšně a často jako mladé myši. Reagovaly na zaslechnutý tón stejně rychle. Ale když výzkumníci obohatili pokus o šum, staré myši byly „ztracené“ – na signál reagovaly olizováním nádoby mnohem méně. Další rozdíl byl v tom, že ty starší mnohdy reagovaly, i když signál vůbec nezazněl. Zjevně se při zvukovém šumu domnívaly, že v něm slyší i dobře známý zvuk.

Pohled do nitra myšího mozku

Teprve teď ale začal být výzkum opravdu zajímavý. Vědci se totiž díky moderní zobrazovací metodě dokázali podívat přímo do myších mozků, kde sledovali, co se tam děje, když dojde ke vnímání šumu. Tato technologie umožňuje s velkou citlivostí a přesností měřit aktivity celých stovek neuronů současně.

Za normálních podmínek, kdy mozkové obvody pracovaly při okolním hluku správně, se aktivita některých neuronů zvýšila, když myši slyšely tón, a zároveň se jiné neurony utlumily nebo dokonce zcela vypnuly. Jenže u většiny starých myší se rovnováha vychýlila; aktivní neurony se sice aktivovaly úplně normálně, ale ty, které se měly vypnout, to neudělaly.

Kromě toho vědci zjistili, že těsně před tónovým signálem byla u starých myší až dvakrát vyšší aktivita neuronů než u mladých myší – to bylo zřejmě tou příčinou, že zvířata olízla nádobu ještě před začátkem tónu. Výrazně častější byl přitom tento problém u samců než u samic.

Pokusy s okolním hlukem také odhalily, že u mladých myší docházelo k posunům v poměru aktivních a neaktivních neuronů, zatímco u starších myší byly neurony celkově trvale aktivnější. Mladé myši tedy dokázaly potlačit vliv okolního hluku na nervovou aktivitu, zatímco staré myši nikoli, tvrdí vědci. „Zdá se, že u starších zvířat okolní hluk způsobuje, že aktivita neuronů je více rozmazaná, což jim narušuje schopnost rozlišovat jednotlivé zvuky,“ dodává Kanold.

Co z toho vyplývá?

Podle Kanolda jsou tyto výsledky velmi povzbudivé. Nedají se sice samozřejmě automaticky přenášet z myší na lidi, ale mozky obou druhů jsou si základními mechanismy natolik podobné, že je dost pravděpodobné, že tento fenomén funguje u lidí dost obdobně. Samozřejmě to ale budou muset ještě potvrdit další výzkumy.

Mozky savců mají ale společnou i další věc: jsou nesmírně flexibilní. To znamená, že se dokážou velmi snadno učit i nové věci, a to i ve vyšším věku. Kanold věří, že by se daly vymyslet techniky a metody, které mozek „přeprogramují“ tak, aby se naučil neurony vypínat – a starším lidem by to přineslo možnost více si užít návštěvu společenských akcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...