Nejméně čtvrt metru. Zvýšení hladiny moří kvůli tání grónského ledovce je už nevyhnutelné, varuje výzkum

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Výzkum ukázal, že dosavadní globální oteplování způsobí jen v důsledku tání ledu z Grónska minimální zvýšení hladiny moře o 27 centimetrů. Ale s pokračujícími emisemi uhlíku, táním dalších ledovců a teplotní expanzí oceánu je podle vědců spíše pravděpodobné, že hladina moře stoupne víc.

V pobřežních oblastech přitom žijí miliardy lidí, takže stále častější záplavy způsobené stoupající hladinou moře budou jedním z největších, nejdražších a nejničivějších dlouhodobých dopadů klimatické krize. Pokud by se například pravidelně opakovalo  rekordní tání z roku 2012, pak by to vedlo ke zvýšení hladin moře o 78 centimetrů, uvedli vědci.

Nová metoda ukázala víc

Předchozí studie používaly k odhadu budoucích ztrát počítačové modely chování ledové pokrývky ostrova, ale fyzikální procesy jsou složité,  takže výsledky se v různých modelech značně odlišovaly a odhady proto byly značně nejisté.

Teď ale autoři práce zveřejněné v časopise Nature Climate Change využili reálné satelitní snímky, které sledovaly úbytek ledu v Grónsku a také tvar ledovce na jeho povrchu v letech 2000–2019. Tato data jim umožnila vypočítat, jak moc se mění vyvážený stav, při němž úbytek ledu způsobený přirozeným táním v letních měsících vyvažují sněhové srážky. To pak následně umožnilo vypočítat, kolik ledu už zmizelo, kolik zmizí a jak velká je jeho celková stabilita.

„Je to velmi konzervativní odhad, při němž jsme se pohybovali spíše u dolní hranice možného,“ uvedl profesor Jason Box z Dánského národního geologického úřadu, který výzkum vedl.

Odhad 27 centimetrů je tedy minimální, protože zatím zohledňuje jenom vliv samotného globálního oteplování, ale neřeší například to, jak ledovec na okrajích kolabuje. Autoři jsou si této slabiny vědomi – jako hlavní výhodu studie uvádějí to, že poskytuje solidní odhad nevyhnutelného vzestupu mořské hladiny.

Tato metoda také není schopná říct, jak rychle změna nastane, podle autorů to ve skutečnosti ale není až tak důležité „Minimálně 27 centimetrů je prostě minimum, které nastane, ať už budeme dělat do budoucna cokoliv,“ komentoval výsledky další z autorů William Colgan. „Ať už to přijde za 100 let, nebo 150 let, přijde to.“

Podle Colgana je ale vidět, že lidské změny chování mohou mnohé změnit. „Pokud se rok 2012 stane normálním, pak hladina stoupne minimálně o 78 centimetrů, což je obrovské číslo. Rozdíl mezi 78 a 27 centimetry ale dobře ukazuje na rozdíl, kterého lze dosáhnout prostřednictvím provádění Pařížské dohody. Stále existuje velký prostor pro minimalizaci škod.“

Nový odhad je přitom výrazně vyšší, než vědci předpokládali: loňská zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu předpokládala pravděpodobné zvýšení mořské hladiny v důsledku tání grónského ledu do roku 2100 v rozmezí šest až třináct centimetrů.

Více problémů

Netají ale jen ledovce v Grónsku, mizí také další ledová pokrývka, která byla součástí pevninského povrchu. Například horským ledovcům v Himálaji hrozí asi třetinový úbytek do konce století, těm alpských dokonce asi poloviční. A také západoantarktický ledový příkrov je podle některých studií už za bodem, kdy jsou velké ztráty nevyhnutelné. Ke zvyšování hladin moří navíc příspívá fakt, že teplejší voda má větší objem.

„Ve vědecké literatuře se stále častěji objevují názory, že během příštích 100 až 200 let dojde k několikametrovému vzestupu,“ upozornil Colgan. Kolaps východoantarktického ledového příkrovu, který by v případě, že by celý roztál, vedl během tisíciletí k 52metrovému zvýšení hladiny moří, by mohl být odvrácen, pokud by se rychle přijala opatření v oblasti klimatu, uvádí vědec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 6 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 9 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 10 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...