Nedostatek vitaminu D může zvyšovat riziko závislosti na opiátech, domnívají se vědci

Lidé, kteří mají málo vitaminu D, by mohli být náchylnější ke vzniku závislosti na opiátech. Poukázala na to nová studie uskutečněná na laboratorních myších, kterou publikoval časopis Science Advances. Výzkum podle vědců navíc naznačil, že na jedince s nízkou hladinou tohoto vitaminu mohou opiáty působit silněji.

Vitamin D, který je rozpustný v tucích, je nezbytný pro vstřebávání vápníku či fosforu ve střevě. Potřeba je také pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek může mít za následek jejich měknutí, častější infekce nebo rozvoj civilizačních onemocnění. Mohou se i kazit zuby.

Tento vitamin, který si tělo nedokáže samo o sobě vyrobit, obsahují třeba játra, máslo, vaječný žloutek, rybí tuk, mléko či obilniny. Přirozeně ho vytváří také lidská kůže díky působení slunečních paprsků. Nadměrné slunění ale škodí, může hrozit spálení kůže a vyšší riziko nádorů. 

Nová studie se zaměřila na možnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a rizikem vzniku závislosti na opiátech. Vědci v tomto ohledu navázali na práci z roku 2007, která zjistila, že vystavení ultrafialovým (UV) paprskům způsobuje, že kůže produkuje „hormon štěstí“ endorfin. Ten v mozku aktivuje stejné receptory jako například morfin, heroin a jiné opioidy.

Další výzkumy pak například naznačily, že někteří lidé mají nutkání opalovat se a navštěvovat solária a vykazují jednání, které je typické pro chování závislých na opiátech. Vědci se proto domnívají, že by „motivací“ mohla být právě potřeba vitaminu D.

Laboratorní myši

Problém se nyní vědci pokusili prozkoumat prostřednictvím laboratorních myší. V rámci studie porovnali „normální“ hlodavce s těmi, kteří měli díky speciálně upravné stravě nedostatek vitaminu D.

„Zjistili jsme, že modulace hladin vitaminu D mění návykové chování jak na UV, tak na opiáty,“ poznamenal jeden z autorů Lajos V. Kemény z Massachusetts General Hospital. 

Když totiž tým hlodavcům podával malé dávky morfinu, ti s nedostatkem vitaminu vyhledávali drogu častěji než ostatní myši. Po odebrání látky u nich navíc byla mnohem větší  pravděpodobnost vzniku abstinenčních příznaků.

Větší účinek

Dalším zjištěním bylo, že morfin byl jako lék tišící bolest účinnější právě u myší s nízkými hladinami tohoto vitaminu. To znamená, opiát měl u nich přehnanou odezvu. Pokud by tomu tak bylo i u lidí, bylo by to podle dalšího autora Davida E. Fishera, který rovněž působí na Massachusetts General Hospital, znepokojivé.

„Představte si pacienta, který po operaci dostává morfin pro tišení bolesti. Pokud by měl tento člověk málo vitaminu D, euforické účinky podávané látky by mohly být výraznější. Tato osoba by pak měla větší pravděpodobnost, že se stane závislou,“ vysvětlil Fisher. 

Zjištění, že nedostatek vitaminu D by mohl zvyšovat návykové chování, podpořily také výsledky několika doprovodných analýz. Jedna z nich například přišla na to, že pacienti s mírně nízkými hladinami této látky měli o padesát procent vyšší riziko užívání opiátů než účastníci s normálními hladinami vitaminu. U pacientů s jeho závažným nedostatkem pak tato pravděpodobnost byla větší dokonce o devadesát procent. 

Další analýza ukázala, že lidé s diagnostikovanou poruchou užívání opiátů trpěli nedostatkem daného vitaminu častěji než ostatní. 

Vědci také podle Fishera zjistili, že když myším zvýšili hladinu vitaminu D na „zdravou“ úroveň, jejich reakce na opioidy se vrátila do normálu. V té souvislosti připomněl, že u lidí se dá nedostatek této látky zpravidla vyřešit například klasickými potravinovými doplňky.

Přestože je v této oblasti potřeba dalšího výzkumu, mohlo by to znamenat, že léčba nedostatku vitaminu D by mohla být jednou z cest, jak bojovat s „epidemií“ závislosti na opiátech, domnívá se Fisher.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...