Objevování nejvzdálenějších koutů světa, aniž by se sám člověk vydal kamkoli, už není jen pouhá vize. Tým britských vědců zkonstruoval robotické plavidlo, kterým zkoumá běžně nedostupné oblasti. Jejich speciální loď bez posádky má teď před sebou novou misi – míří k podmořské sopce Tonga v jižním Pacifiku, která vybuchla 15. ledna. Byla to nejsilnější erupce za posledních 140 let.
Když brázdí vlny Tichého oceánu, na první pohled se neliší od běžné lodi – na její palubě ale nikdo není. Její posádka totiž sedí v pohodlné řídicí místnosti asi 16 tisíc kilometrů daleko v britském Essexu.
Právě tam je velín, který připomíná tradiční lodní můstek. „Za mnou vidíte různé obrazovky od průmyslových kamer, radaru, termokamery až po automatický identifikační systém,“ popisuje ředitel společnosti Sea-Kit International Ben Simpson. Vědecký tým pod jeho vedením tak zůstává v bezpečí, loď se ale vydává do zatím neprozkoumaných a neklidných vod. Cílem mise je podmořská sopka Tonga. Podle vědců se síla její erupce z počátku roku vyrovnala výbuchu víc než stovky hirošimských bomb najednou.
Tato síla přitom představuje nebezpečí pro celou planetu. V lednu výbuch vyvolal vlnu tsunami, která se hnala napříč Pacifikem, vulkán současně vyvrhl do atmosféry velké množství vody, které může zesílit oteplování planety. Výzkum robotického plavidla má vysvětlit, proč byla erupce tolik ničivá. Získaná data pomůžou předvídat i další výbuchy.
Vylepšená loď
„Mezi některé výzvy, které nás čekají, zvláště když mapujeme prakticky neznámé území, patří i to, že neznáme tamní hloubku. Proto jsme na loď přidali další senzory včetně sonaru vepředu, abychom viděli nebezpečí před námi,“ popisuje Simpson.
Loď je vybavená i podvodním robotem, který se dokáže ponořit do hloubky až šest tisíc metrů. Samotné plavidlo je dlouhé 12 metrů. Díky tomu, že nemá kajuty pro posádku, ušetřila se spousta místa, které se dá využít pro vědecké vybavení. Podobný výzkum by jinak běžně vyžadoval na místě asi padesátičlenný tým.
Loď se dá řídit na dálku v podstatě odkudkoliv na planetě. „Je to skvělý způsob, jak se zbavit otravných nočních směn,“ dodává Simpson. „Můžeme předat kontrolu nad plavidlem do míst v jiných časových pásmech, takže tu nikdo nemusí sedět uprostřed noci.“
Robotická loď se vydává k vulkánu už potřetí. Nejdříve zkoumala jeho tvar a kráter, teď mapuje přilehlé okolí sopky. Data poslouží nejen k vědeckému výzkumu, ale i ryze praktickým účelům. „Ostrovy jsou stále bez internetu z datových kabelů, takže dno zmapujeme i pro souostroví Tonga, aby mohli kabely znovu položit,“ doplňuje Simpson.
Robotické plavidlo má podle vědců ale i další využití. Pomáhat může třeba při opravě už zmíněných podmořských kabelů, plynovodů nebo při vyhledávání min.
