NASA představila robota, který bude hledat vodu na Měsíci. Dostal jméno VIPER

Robotické vozítko VIPER, které bude na jižním pólu Měsíce hledat vodu pro budoucí mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), vyrobí a na přirozeného souputníka Země koncem roku 2023 dopraví soukromá společnost Astrobotic. Své rozhodnutí NASA oznámila ve čtvrtek večer.

Ke splnění tohoto úkolu americká vesmírná agentura firmě z Pittsburghu přidělila 199,5 milionu dolarů (4,7 miliardy korun). VIPER pátrající po vodě má pomoci připravit cestu pro mise astronautů na lunárním povrchu, které by měly začít už v roce 2024. Bude to další krok k realizaci programu NASA Artemis, který počítá s dlouhodobou přítomností lidí na Měsíci.

„VIPER a obchodní partnerství, které ho na Měsíc dopraví, jsou názorným příkladem toho, jak vědecká komunita a americký průmysl mění lunární vizi NASA ve skutečnost,“ komentoval rozhodnutí své agentury šéf NASA Jim Bridenstine.

„Obchodní partneři přinášejí změnu do průzkumu vesmíru a VIPER bude velkým podnětem pro naše úsilí poslat první ženu a dalšího muže na měsíční povrch v roce 2024 prostřednictvím programu Artemis,“ dodal.

Robotická virgule

Mise VIPERu má trvat sto dní, během nichž robotické vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujede několik kilometrů a probádá povrch pomocí čtyř vědeckých nástrojů. Verze tří z těchto nástrojů určených k hledání vody poletí na Měsíc k testování už v letech 2021 a 2022. VIPER bude také vybaven vrtákem, s nímž se dostane do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, budou využita k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci, uvedla NASA. Údaje také poslouží k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis, protože pomohou určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 3 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 7 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...