NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.

Zkoušku NASA původně plánovala ukončit v simulovaném čase 33 sekund do startu, test ale technici zastavili předčasně v simulovaném čase pět minut a patnáct sekund do startu. Důvodem byl únik tekutého vodíku na rozhraní servisního stožáru, což vedlo k vysoké koncentraci vodíku. „Tým startovní kontroly pracuje na bezpečném zajištění rakety SLS a začíná s vypouštěním nádrží,“ uvedla NASA na blogu.

Generální předstartovní test zahrnoval simulovaný odpočet startu, naplnění nosné rakety palivem a zkoušku připravenosti k letu. V neděli NASA informovala o tom, že technici spustili systémy hlavního stupně, do kterého v pondělí začali tankovat přes 2,6 milionu litrů kapalného kyslíku a kapalného vodíku. Během testu, který trval do úterý, letová kontrola zkoušela i pozastavení a opětovné spuštění odpočtu a opětovné odčerpání paliva jako nácvik zrušeného startu.

„S ohledem na vyhodnocení generální zkoušky upouštíme od únorového startovacího okna a cílíme na březen jako nejdřívější možný start mise Artemis II,“ uvedl Isaacman. Programem Artemis se lidstvo vrací na Měsíc, kde naposledy astronauté přistáli v roce 1972 při misi Apollo 17.

Nové letové okno se otevře 6. března místního času (7. března SEČ) a potrvá do 9. března, poté bude další možnost startu 11. března. Pokud se ani tento termín nevydaří, tak se poté naskytne příležitost ke startu 1. dubna, poté od 3. do 6. dubna a 30. dubna, napsal portál Space.com.

Tlak na bezpečnost

Cílem mise Artemis II, jejíž start se dosud předpokládal 9. února, je pilotovaný průlet s lodí Orion kolem Měsíce. Během desetidenního letu posádka, kterou tvoří Američané Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen, vyzkouší systémy podpory života a bezpečnosti před plánovaným přistáním na Měsíci v rámci budoucí mise Artemis III. Přistání na lunárním povrchu se nyní předpokládá v roce 2027.

NASA má za sebou zatím jeden let programu Artemis. Modul Orion bez posádky v listopadu 2022 vynesla do kosmu raketa SLS a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Orion astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět během budoucí mise Artemis III, přičemž Orion se na oběžné dráze kolem Měsíce spojí s lunární verzí lodi Starship soukromé společnosti SpaceX. Starship HLS, jak se lunární úprava lodi jmenuje, následně snese dvojici astronautů na měsíční povrch.

Startu SLS v roce 2022 předcházela řada odkladů kvůli technickým potížím i problematickému počasí. Také nyní NASA odložila původně stanovený termín z 6. února na 9. února, neboť v oblasti panovalo mrazivé počasí. K nynějšímu odkladu na březen Isaacman poznamenal, že po více než třech letech od startu SLS v rámci mise Artemis I se problémy očekávaly.

„Naší naprostou prioritou vždy zůstává bezpečnost – našich astronautů, našich pracovníků, našich systémů a veřejnosti. Jak jsem uvedl výše, odstartujeme jen tehdy, když budeme věřit, že jsme připraveni podniknout tuto historickou misi,“ uvedl Isaacman. Doplnil, že provést tuto misi správně znamená vrátit se na Měsíc, zůstat na něm a podniknout dalších více než sto letů v rámci programu Artemis.

Spojené státy chtějí na Měsíci a také na lunární orbitě vybudovat základny, které v budoucnu poslouží k dalším letům do hlubokého vesmíru, mimo jiné na Mars.

Zatímco v 60. a 70. letech 20. století byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na programu Artemis spolupracují s NASA Evropané, Kanaďané, Izraelci či Japonci. Na palubě Orionu je i česká technika, součástí systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor) je šest čipů pro měření radiace dodaných pražskou firmou Advacam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...