Nahoru, do strany, kutálení a korunka, popsali „znakovou řeč“ sépií

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Věda ví už delší dobu, že sépie mezi sebou komunikují, a to rychlými a výraznými změnami barvy povrchu svých těl. A existuje také podezření, že za podobným účelem využívají také svá chapadla: mají jich celkem deset, přičemž dvě jsou delší. Autoři nové studie se pokusili prověřit, jestli opravdu něco jako znakový jazyk sépie využívají.

Nahrávám video
Zdroj: BiorXiv/Sophie Cohen-Bodénès, Peter Neri

Mávající sépie znakují i za roh

Vědci umístili několik těchto hlavonožců do nádrže v laboratoři a pozorovali je potom při vzájemné interakci. Natáčeli je na video, jak pohybují svými pažemi, a záznamy pak přehrávali dalším sépiím, aby zjistili, jak budou reagovat. Ukázalo se, že pravidelně – a zdá se i cíleně – využívají celkem čtyři způsoby mávání, které vědci označují jako: nahoru, do strany, kutálení a korunka.

Vědci také zjistili, že sépie na mávání jiných sépií na videu reagovaly tím, že jim mávaly zpět. Většinou přitom odpovídaly na použitý typ komunikace stejným vzorcem. Když ale výzkumníci přehrávali videa vzhůru nohama, byly tyto reakce značně utlumené.

Ukázalo se, že tato komunikace nemusí být jenom vizuální. Vzory mávání chapadly, které sépie používaly, totiž ve vodě vytvářejí vibrace. A to naznačuje, že si sépie mohou tímto způsobem „znakovat i za roh“, když se vzájemně vůbec nevidí.

Autoři to rovnou otestovali: několik takových vibrací v podobě vln nahráli do speciálního přístroje a pak je sépiím posílali. Navíc tato „sdělení“ i různě upravovali a vylepšovali. Zjistili, že hlavonožci na tyto pokusy o komunikaci reagují, ale pouze tehdy, když tyto vlny pocházejí z původních nahrávek.

Sépie jsou podle některých studií vůbec nejinteligentnější bezobratlí tvorové. Jejich inteligence je ale podstatně jiného druhu než u chytrých savců nebo ptáků. Tento výzkum pootevírá dveře k možné komunikaci s pozoruhodnými tvory.

Autoři ve své studii uvádějí, že náznaky o komunikaci sépií jsou sice dost silné, ale je podle nich zapotřebí provést další výzkumy, aby se přesvědčivě prokázalo, že sépie svým máváním sdělují nějaké zprávy. Věří, že v hlubším pochopení by mohly pomoci aplikace strojového učení, které by mohly rozpoznat drobné rozdíly v pohybech chapadel nebo vibracích vody, což by mohlo vést jednou i ke vzniku něčeho, jako lidsko-sépií slovník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 14 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 20 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 21 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.