Nahoru, do strany, kutálení a korunka, popsali „znakovou řeč“ sépií

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.

Věda ví už delší dobu, že sépie mezi sebou komunikují, a to rychlými a výraznými změnami barvy povrchu svých těl. A existuje také podezření, že za podobným účelem využívají také svá chapadla: mají jich celkem deset, přičemž dvě jsou delší. Autoři nové studie se pokusili prověřit, jestli opravdu něco jako znakový jazyk sépie využívají.

Nahrávám video
Zdroj: BiorXiv/Sophie Cohen-Bodénès, Peter Neri

Mávající sépie znakují i za roh

Vědci umístili několik těchto hlavonožců do nádrže v laboratoři a pozorovali je potom při vzájemné interakci. Natáčeli je na video, jak pohybují svými pažemi, a záznamy pak přehrávali dalším sépiím, aby zjistili, jak budou reagovat. Ukázalo se, že pravidelně – a zdá se i cíleně – využívají celkem čtyři způsoby mávání, které vědci označují jako: nahoru, do strany, kutálení a korunka.

Vědci také zjistili, že sépie na mávání jiných sépií na videu reagovaly tím, že jim mávaly zpět. Většinou přitom odpovídaly na použitý typ komunikace stejným vzorcem. Když ale výzkumníci přehrávali videa vzhůru nohama, byly tyto reakce značně utlumené.

Ukázalo se, že tato komunikace nemusí být jenom vizuální. Vzory mávání chapadly, které sépie používaly, totiž ve vodě vytvářejí vibrace. A to naznačuje, že si sépie mohou tímto způsobem „znakovat i za roh“, když se vzájemně vůbec nevidí.

Autoři to rovnou otestovali: několik takových vibrací v podobě vln nahráli do speciálního přístroje a pak je sépiím posílali. Navíc tato „sdělení“ i různě upravovali a vylepšovali. Zjistili, že hlavonožci na tyto pokusy o komunikaci reagují, ale pouze tehdy, když tyto vlny pocházejí z původních nahrávek.

Sépie jsou podle některých studií vůbec nejinteligentnější bezobratlí tvorové. Jejich inteligence je ale podstatně jiného druhu než u chytrých savců nebo ptáků. Tento výzkum pootevírá dveře k možné komunikaci s pozoruhodnými tvory.

Autoři ve své studii uvádějí, že náznaky o komunikaci sépií jsou sice dost silné, ale je podle nich zapotřebí provést další výzkumy, aby se přesvědčivě prokázalo, že sépie svým máváním sdělují nějaké zprávy. Věří, že v hlubším pochopení by mohly pomoci aplikace strojového učení, které by mohly rozpoznat drobné rozdíly v pohybech chapadel nebo vibracích vody, což by mohlo vést jednou i ke vzniku něčeho, jako lidsko-sépií slovník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 12 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.