Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.
Věda ví už delší dobu, že sépie mezi sebou komunikují, a to rychlými a výraznými změnami barvy povrchu svých těl. A existuje také podezření, že za podobným účelem využívají také svá chapadla: mají jich celkem deset, přičemž dvě jsou delší. Autoři nové studie se pokusili prověřit, jestli opravdu něco jako znakový jazyk sépie využívají.
Mávající sépie znakují i za roh
Vědci umístili několik těchto hlavonožců do nádrže v laboratoři a pozorovali je potom při vzájemné interakci. Natáčeli je na video, jak pohybují svými pažemi, a záznamy pak přehrávali dalším sépiím, aby zjistili, jak budou reagovat. Ukázalo se, že pravidelně – a zdá se i cíleně – využívají celkem čtyři způsoby mávání, které vědci označují jako: nahoru, do strany, kutálení a korunka.
Vědci také zjistili, že sépie na mávání jiných sépií na videu reagovaly tím, že jim mávaly zpět. Většinou přitom odpovídaly na použitý typ komunikace stejným vzorcem. Když ale výzkumníci přehrávali videa vzhůru nohama, byly tyto reakce značně utlumené.
Ukázalo se, že tato komunikace nemusí být jenom vizuální. Vzory mávání chapadly, které sépie používaly, totiž ve vodě vytvářejí vibrace. A to naznačuje, že si sépie mohou tímto způsobem „znakovat i za roh“, když se vzájemně vůbec nevidí.
Autoři to rovnou otestovali: několik takových vibrací v podobě vln nahráli do speciálního přístroje a pak je sépiím posílali. Navíc tato „sdělení“ i různě upravovali a vylepšovali. Zjistili, že hlavonožci na tyto pokusy o komunikaci reagují, ale pouze tehdy, když tyto vlny pocházejí z původních nahrávek.
Sépie jsou podle některých studií vůbec nejinteligentnější bezobratlí tvorové. Jejich inteligence je ale podstatně jiného druhu než u chytrých savců nebo ptáků. Tento výzkum pootevírá dveře k možné komunikaci s pozoruhodnými tvory.
Autoři ve své studii uvádějí, že náznaky o komunikaci sépií jsou sice dost silné, ale je podle nich zapotřebí provést další výzkumy, aby se přesvědčivě prokázalo, že sépie svým máváním sdělují nějaké zprávy. Věří, že v hlubším pochopení by mohly pomoci aplikace strojového učení, které by mohly rozpoznat drobné rozdíly v pohybech chapadel nebo vibracích vody, což by mohlo vést jednou i ke vzniku něčeho, jako lidsko-sépií slovník.
