Nad jihozápadními Čechami prolétl ve čtvrtek večer meteoroid

Nad východní částí Bavorska a jihozápadními Čechami prolétl ve čtvrtek večer meteoroid o přibližné váze pět kilogramů. Během letu se rozpadl a jeho kousky se mohou nacházet především na Šumavě. Jde o velmi vzácný přírodní úkaz, který zaznamenali v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR ve středočeském Ondřejově. Vědci však mají rovněž informace od řady lidí, kteří meteoroid postřehli. Informoval o tom Pavel Spurný z ondřejovského ústavu.

Meteoroid vstoupil do zemské atmosféry ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer v oblasti kolem německého města Deggendorf.

„Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 11,7 kilometru za sekundu a po dráze skloněné k zemskému povrchu necelých 25 stupňů pokračovalo v letu východojihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo,“ uvedl Spurný.

111 kilometrů za 11 sekund

Meteoroid překročil hranice nad šumavským Trojmezím a pak poblíž lipenské přehrady ve výšce 32 kilometrů pohasl. Celou svou dráhu o délce 111 kilometrů překonal za 11 sekund.

„Během průletu atmosférou se velká většina původní hmoty tohoto malého meteoroidu o velikosti přibližně míče na házenou spotřebovala. Přesto několik malých úlomků mohlo dopadnout na zemský povrch na poměrně velkém prostoru přibližně mezi Černou v Pošumaví a Rožmitálem na Šumavě,“ podotkl Spurný.

„Vzhledem k rozsáhlosti území, omezenému počtu malých úlomků a aktuálnímu vegetačnímu období systematické hledání meteoritů pozbývá smyslu. Bylo by tedy jen otázkou náhody a shody příznivých okolností, pokud by se nějaký meteorit z tohoto pádu někomu podařilo nalézt,“ dodal.

Dráhu letu zaznamenalo několik kamer astronomického ústavu. Šlo například o stanice na šumavském Churáňově, v Kocelovicích na Strakonicku nebo v Kunžaku na Pelhřimovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...