Na Sibiři se našly nejzachovalejší pozůstatky srstnatého nosorožce. Dochoval se i jeho roh

Ruští vědci nalezli v Jakutsku dobře zachovalé pozůstatky srstnatého nosorožce, který pravděpodobně putoval Sibiří před více než 12 tisíci lety. Jeho zbytky se našly v oblasti, kde se těží diamanty, uvedla agentura Reuters.

Podobné nálezy v obrovských prostorách Sibiře přibývají, poznamenala agentura Reuters. Tyto objevy podle ní souvisejí se změnami klimatu, kvůli kterým se polární oblasti oteplují rychleji než zbytek světa. V důsledku tání věčně zmrzlé půdy zvané permafrost se dostávají na světlo dříve nedostupné nálezy prehistorických zvířat, která se tam dochovala v dobrém stavu.

Nosorožce objevili už v srpnu se všemi končetinami, některými orgány a také s rohem, což je v případě těchto nálezů naprostá rarita, protože roh se poměrně rychle rozkládá, řekl místní televizi vědec Valerij Plotnikov.

Odhadl, že srstnatý nosorožec mohl žít v pozdním pleistocénu, starších čtvrtohorách, které zahrnují starší dobu kamennou (paleolit); podle Reuters v éře, která skončila před 11 700 lety. Daný nosorožec svůj roh zřejmě používal ke sbírání potravy, soudě alespoň podle nalezených stop svědčících o opotřebení otěrem.

Zřejmě šlo o dospívající mládě

Plotnikov ocenil, že tělo zvířete se dochovalo v mnohem lepším stavu než dříve nalezené exempláře tohoto druhu. Dochovaly se i měkké tkáně, možná pohlavní orgány a část střev, jejichž obsah by mohl vědcům upřesnit, v jakém prostředí nosorožec tehdy žil.

Plotnikov soudí, že zvíře zemřelo ve stáří tří čtyř let, tedy šlo o dospívající mládě, které už přešlo z mléka na rostlinnou stravu, ale stále žilo s matkou. O život přišlo nejspíše tím, že se zřítilo do jámy.

Tito vyhynulí nosorožci, které mohutný srstnatý porost chránil před okolním chladem, obývali severní eurasijské stepi. Někdy bývají označováni za „věrné průvodce mamutů“. Je pravděpodobné, že se příležitostně stávali kořistí pravěkých lovců, nebyli však snadným soupeřem. Jedna kostra nosorožce srstnatého byla nalezena také ve spraších u Chrudimi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 8 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 10 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...