Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.

Když došlo v černobylské jaderné elektrárně k nehodě, museli lidé, kteří zde žili, celou oblast opustit. Vylidněné domy, opuštěná stavení, ladem ležící půda a divoká zvířata místo těch hospodářských – to je už téměř čtyřicet let realita tohoto místa. Už brzy se to ale může změnit.

Podle nového výzkumu se totiž celé tisíce hektarů zemědělské půdy na severu Ukrajiny, které byly zasaženy explozí v Černobylu, mohou bezpečně vrátit k pěstování plodin. A to přesto, že pole byla dlouho považována za příliš nebezpečná pro obdělávání. Na studii spolupracovali experti z Portsmouthské univerzity a Ukrajinského institutu zemědělské radiologie. K výše uvedenému zjištění dopěli díky nové metodě schopné tuto půdu spolehlivě analyzovat.

„Černobylská zóna“ má asi 4200 kilometrů čtverečních, je tedy velká asi jako celý Pardubický kraj. Zůstává neobydlenou a stala se tak jednou z největších evropských přírodních rezervací. Hospodářsky se ale využívat nemůže, tamní půda byla označena za příliš nebezpečnou pro zemědělství. Kromě ní ale existuje ještě její menší „sestra“ – takzvaná zóna povinného přesídlení je velká asi dva tisíce kilometrů čtverečních. Tam sice žijí lidé, mají zde obchody a školy, ale ani tam se půda využívat nesmí.

Půda a radioaktivita

Půda je sice kontaminovaná radioaktivním cesiem a stronciem, ale od konce devadesátých let minulého století někteří vědci tvrdí, že situace už není tak vážná a že by se mohla začít opět využívat. Doposud tomu bránily politické překážky, nicméně několik zemědělců tato pravidla ignoruje a neoficiálně tam už hospodaří. Nová studie potvrzuje, že tito zemědělci měli pravdu – ve většině oblastí lze totiž opravdu plodiny bezpečně pěstovat.

Vědci k tomu dospěli díky tomu, že na stohektarovém testovacím pozemku v Žytomyrské oblasti vyvinuli jednoduchý, ale spolehlivý protokol pro vyhodnocení úrovně kontaminace, který také umí předpovídat, kolik radioaktivity se dostane do běžných zemědělských plodin, jako jsou brambory, obiloviny, kukuřice a slunečnice.

Analýzou vzorků půdy a měřením vnějšího gama záření potvrdili, že dávka záření pro zemědělské pracovníky je hluboko pod ukrajinským národním bezpečnostním prahem a výrazně nižší než úrovně radiace, které se přirozeně vyskytují po celém světě.

Černobylské zemědělství?

Výsledky neznamenají, že se v Černobylu začne pěstovat obilí. Ukazují sice, že při řádném monitorování a dodržování ukrajinských předpisů o bezpečnosti potravin lze v těchto dříve omezených zónách bezpečně pěstovat mnoho druhů plodin, ale vědci o tom nemohou rozhodovat. To musí udělat politici a úředníci, kteří se však mohou doporučeními vědců řídit.

„Tento výzkum je důležitý pro komunity postižené černobylskou katastrofou,“ uvedl Jim Smith z Portsmouthské univerzity, který výzkum vedl. „Od roku 1986 se o rizicích radiace z Černobylu šířilo mnoho dezinformací, což mělo negativní dopad na lidi, kteří stále žijí v opuštěných oblastech. Teď máme k dispozici ověřený, vědecky podložený přístup, jak vrátit cennou zemědělskou půdu do oficiální produkce a zároveň prokázat bezpečnost pro spotřebitele i pracovníky,“ dodal.

Tým doufá, že tento protokol může sloužit jako vzor pro další oblasti po celém světě, které se potýkají s dlouhodobým radioaktivním zamořením. Výzkumníci se domnívají, že při pečlivém provádění a zapojení komunity by Ukrajina mohla bezpečně zrekultivovat až 20 tisíc hektarů zemědělské půdy, což by přispělo k potravinové bezpečnosti a rozvoji venkova. „Nejde jen o Černobyl,“ zakončil Smith. „Jde o využití vědy a důkazů k zajištění ochrany lidí a zároveň o to, aby půda zbytečně nepřišla nazmar.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 20 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.