Na moskevské univerzitě uzavřeli institut, který 25 let zkoumal stroj času

Na Moskevské státní univerzitě (MGU) byl uzavřen institut, který se 25 let zabýval výzkumem teleportace, stroje času a získáváním informací z budoucnosti. Na existenci ústavu upozornila televize RTVI.

Institut výzkumu podstaty času fungoval na MGU, nejstarší a největší univerzitě v Rusku, od roku 1999. Své webové stránky měl na subdoméně oficiálního webu univerzity a využíval její prostory pro pořádání seminářů.

Mezi tématy, kterými se zabýval, bylo mimo jiné „porozumění podstatě proměnlivosti světa“ nebo „vývoj adekvátních metod měření proměnlivosti“.

Ústav měl 24 laboratoří a uspořádal celkem 859 seminářů, na nichž vystupovali také teoretici některých pseudovědeckých směrů. Na nich přednášející hovořili o „možnosti přijímání informací z budoucnosti“, „stroji času a teleportaci v čase a prostoru“ a kázali myšlenky kreacionismu.

„Dvacet let jsem děkan a o takové instituci nevím“

Jeden přednášející také například tvrdil, že „člověk viděl živého stegosaura“, ačkoliv tento druh vymřel před 150 miliony let. Na semináře byli pozváni zastánci takzvané „etherodynamiky“, která je vědeckou komunitou dlouho odmítána a klasifikována jako pseudovědecká, ale i dalších teorií, které jsou v rozporu s moderními vědeckými poznatky – mimosmyslové vnímání, biolokace, torzní pole a další.

Jeden z autorů pseudovědecké teorie torzních polí Gennadij Šipov byl pozván na jeden ze seminářů přes on-line platformu Zoom. Na obrazovce konference byl vidět s pozadím létajícího talíře, jak poznamenal telegramový kanál KRINZH, který se věnuje sledování pseudovědeckých článků, které se objevují v ruských vědeckých časopisech.

Děkan fakulty biologie MGU Michail Kirpičnikov v rozhovoru v RTVI řekl, že o existenci takového ústavu nevěděl. „Oficiálně taková struktura určitě neexistuje. O žádné takové instituci nevím, a to jsem děkanem skoro dvacet let. Kolega, veterán fakulty, říká, že nějaká struktura, která se tak sama označuje, prý existuje. (...) Upřímně říkám, že o tom slyším poprvé,“ sdělil novinářům.

Redakce RTVI se obrátila na tiskové oddělení univerzity s dotazem, zda tento ústav oficiálně existoval a zda jeho témata odpovídají poslání univerzity a současným vědeckým standardům. Do doby vydání zprávy univerzita neodpověděla. Krátce po zaslání dotazu se ale webová stránka ústavu stala nedostupnou. Stále se dá ale dohledat přes službu Wayback Machine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 9 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 12 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 13 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 15 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 16 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.