Na Hromnice o hodinu více? Předkové si všímali prodlužování dnů, ale ne moc přesně

Předkové byli v odhadování změn délky dne velmi velkorysí. Například u Hromnic se den neprodlužuje o pranostikovou hodinu oproti délce dne v době zimního slunovratu, ale je už delší o hodinu a dvacet minut.

Zimní slunovrat je den, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha a začíná astronomická zima. Tehdy máme nejkratší den a naopak nejdelší noc z celého roku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, ale může se měnit: například zimní slunovrat v roce 2023 nebo v roce 2027 připadne až na 22. prosince.

Posun data zimního slunovratu souvisí s tím, že Země neobíhá kolem Slunce po přesně kruhové dráze.

  • 2022 - 21. prosinec 22:49
    2023 - 22. prosinec 04:28
    2024 - 21. prosinec 10:21
    2025 - 21. prosinec 16:03
    2026 - 21. prosinec 21:50
    2027 - 22. prosinec 03:42
    2028 - 21. prosinec 09:20
    2029 - 21. prosinec 15:14
    2030 - 21. prosinec 21:10


Od zimního slunovratu se začínají dny prodlužovat. Den se ale neprodlužuje rovnoměrně, nejdříve to jde velmi pomalu a teprve později se tento proces zrychluje. Délka dne v průběhu roku odpovídá sinusové křivce, která se o zimním slunovratu nalézá ve svém nejnižším bodě.

Bleší převalení i slepičí krok

Navíc vzhledem k tomu, že Země neobíhá okolo Slunce po kružnici, ale po elipse, kolísá během roku i okamžik, kdy je Slunce v nejvyšším bodě své dráhy. Těchto skutečností si všímali i naši předci a popsali je v řadě pranostik, které jsou často používány dodnes.

Na Boží narození o bleší převalení.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Tři krále o krok dále.

Podle výše uvedených údajů o východech a západech Slunce dnes můžeme informace z pranostik převést na přesnější časový úsek:

Bleší převalení trvá přibližně minutu. Slepičí krok odpovídá sedmi minutám a normální krok skoro čtvrthodině.

Pranostiky v číslech
Zdroj: ČT24

Naši předci si s časem velké starosti nedělali. Pár minut sem nebo tam nikdo moc neřešil. Je to vidět i na nejznámější pranostice „Na Hromnice o hodinu více“. Čas, o který se den podle pranostiky prodloužil, od zimního slunovratu do 2. února, není totiž hodina, ale hodina a dvacet minut k tomu.

Proč Hromnice, když bouřky s blesky a hromy nejsou v tuto dobu typické?

Tento svátek byl ale pro předky jinak velmi významný – k Hromnicím se totiž v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti.

A proč se vlastně Hromnice jmenují, jak se jmenují, když v této době jsou bouřky s blesky a hromy jen výjimečné? Etymologický slovník jazyka českého to vysvětluje takto: na Hromnice totiž byly svěceny svíce hromničky, které se používaly jako ochrana proti hromu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...