Vědci, kteří analyzují slavnou těhotnou egyptskou mumii, tvrdí, že našli důkazy o tom, že žena trpěla před smrtí rakovinou. Pokud by se to potvrdilo, jednalo by se o jeden z nejstarších dokladů této nemoci.
Tým vědců z projektu Warsaw Mummy Project na svých webových stránkách oznámil, že mumie z jejich sbírky, která je známá jako Tajemná dáma, mohla mít rakovinu nosohltanu. Mumii, která byla v době své smrti těhotná, našli v egyptských Thébách (dnes Luxor) někdy na počátku devatenáctého století a následně byla v roce 1826 darována Varšavské univerzitě. Sarkofág, v němž byla mumie uložena, ale vědci otevřeli teprve nedávno a teď jeho obsah detailně zkoumají.
Jednou z prvních věcí, které si vědci z týmu při otevření sarkofágu všimli, bylo, že mumie je jednoznačně ženská. Přitom všechny znaky na vnější části rakve naznačovaly, že v ní byl uložen kněz mužského pohlaví. Další práce ukázaly, že pochází z prvního století před naším letopočtem a že v době smrti byla těhotná; jedná se o vůbec první mumii nalezenou v takovém stavu. Teď se vědci v novém výzkumu zaměřili na její hlavu.
Metastázující nádory
Při pořizování rentgenových snímků a skenů hlavy pomocí počítačové tomografie si vědci všimli něčeho, co popisují jako možné důkazy rakoviny nosohltanu – typu rakoviny, která vzniká v zadní části nosu a v krku. Našli také útvar, který popisují jako otvor za levým okem. Pokládají ho za možný důkaz metastazujícího nádoru. Tyto nálezy podle nich naznačují, že pokud žena skutečně trpěla takovým nádorovým onemocněním, mohla to být příčina její smrti.
- Nejstarší doložený případ rakoviny na světě byl nalezen na papyrech ze starověkého Egypta z roku 1500 před naším letopočtem. Jednalo se o nádor nalezený v prsu. S rakovinou se bojovalo tak, že se tkáň zničila žhavým nástrojem zvaným „ohnivý vrták“. Dnes tomu říkáme „kauterizace“.
Vědci připouštějí, že bude třeba provést ještě mnoho dalších výzkumů a analýz, aby se potvrdilo, jestli „Tajemná dáma“ opravdu měla rakovinu a zemřela na ni. Upozorňují ale, že rakovina nosohltanu je mnohem častější u lidí z východní Asie a Afriky než u Evropanů, což by byl další zajímavý kamínek do mozaiky důkazů.
Další studium mumie by podle nich mohlo pomoci nejen k lepšímu pochopení života ve starověkém Egyptě, ale k něčemu ještě mnohem důležitějšímu. Slibují si od tohoto výzkumu samotné pochopení principů vzniku rakoviny; v současné době je totiž spousta případů způsobená nějakými znečišťujícícmi látkami. Jenže v době, kdy žila tato Egypťanka, žádné takové toxiny kolem ní nebyly.
