Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
Vědci předpokládají, že před 750 tisíci až 550 tisíci lety se Homo sapiens v Africe vydělil od společného předka, přičemž druhá, euroasijská linie dala vzniknout dvěma našim dnes už vyhynulým příbuzným moderních lidí – neandertálcům a denisovanům. Kosti tedy patří společnému předkovi těchto tří vývojových skupin.
Až doposud byly hlavní fosilie předků dnešního člověka z tohoto období nalezeny v Atapuerce ve španělském pohoří stejného jména, což vedlo některé vědce k úvahám, že se Homo sapiens možná vyvinul mimo Afriku a až potom se tam vrátil. Nejstarší fosilie Homo sapiens, jediného žijícího zástupce rodu Homo, přitom byla objevena rovněž v Maroku, v nalezišti Džabal Irhúd, a pochází z doby před 300 tisíci lety. Hublin uvedl, že v Africe zatím existovala „mezera ve fosilních záznamech“ – ale nový výzkum tuto mezeru zaplňuje.
Jak vypadají důkazy o africkém původu člověka
Vědci v Casablance objevili dolní čelisti dvou dospělých a batolete, a navíc ještě zuby, stehenní kost a několik obratlů. Stehenní kost nesoucí stopy po kousnutích naznačuje, že dotyčného jedince ulovila nebo sežrala hyena. Vědci se domnívají, že fosilie patrně představují vyvinutou formu lidského druhu Homo erectus, který se poprvé objevil už zhruba před 1,9 miliony let v Africe.
„Hublin a jeho kolegové tak posilují stále rozšířenější myšlenku, že jak původ Homo sapiens, tak i poslední společný předek (Homo sapiens a neandrtálců a denisovanů) leží v Africe. Jejich práce také naznačuje, že evoluční rozchod výše popsaných tří linií Homo sapiens mohl začít dříve, než se obecně přijímá, konstatoval podle AFP paleobiolog Antonio Rosas, který se na studii nepodílel.
Poměrně přesné určení stáří vykopávek prováděných francouzsko-marockým týmem v uplynulých třiceti letech umožnila po roce 2022 nová metoda využívající obrácení magnetické polarity Země před 773 tisíci lety. Do té doby byl severní magnetický pól blízko geografického jižního pólu. Horniny po celém světě si zachovaly důkazy o této změně a fosilie v „Jeskyni hominidů“ byly nalezeny právě ve vrstvách odpovídajících tomuto obrácení.
