Mléčná dráha se hýbe, jako by jí procházela mexická vlna

Při pohledu z boku vypadá Mléčná dráha jako plochý disk. Nová data z kosmického dalekohledu Gaia ale ukazují, že se tento disk vlní, jako by jím něco procházelo.

Mléčná dráha vypadá jako obří palačinka. Palačinka o průměru 100 tisíc světelných let a tloušťce tisíc světelných let. Palačinka o hmotnosti 900 miliard Sluncí tvořená možná až 400 miliardami hvězd. A podle nových dat z vesmírného dalekohledu Gaia Evropské vesmírné agentury je to také palačinka rozvlněná obří vlnou, která se šíří směrem ven od jejího středu.

Nahrávám video
Vizualizace Mléčné dráhy
Zdroj: ESA

Astronomové už asi před sto lety prokázali, že hvězdy galaxie Mléčná dráha rotují kolem jejího středu; později zjistili, že jím je zřejmě supermasivní černá díra. Od padesátých let dvacátého století se ví, že disk Mléčné dráhy je zdeformovaný. Kosmický dalekohled Gaia teď dokázal změřit rychlost pohybu hvězd a tedy i celé Mléčné dráhy a díky tomu roku 2020 mohli vědci říct, že se disk v průběhu času kymácí, podobně jako se kymácí dětská káča.

A teď díky stejnému teleskopu vědci zjistili, že se navíc Mléčnou dráhou šíří velká vlna, která víří pohyb hvězd v galaxii ve vzdálenosti desítek tisíc světelných let od Slunce. Stejně jako kámen hozený do rybníka, který vytváří vlny šířící se směrem ven, tato galaktická vlna hvězd pokrývá velkou část vnějšího disku Mléčné dráhy.

Vizualizace rozvlnění Mléčné dráhy
Zdroj: ESA

Tato vlna se rozprostírá přes velkou část galaktického disku a ovlivňuje hvězdy vzdálené nejméně 30–65 tisíc světelných let od centra galaxie. „Zajímavá je nejen vizuální podoba vlnové struktury v 3D prostoru, ale také její vlnové chování, když analyzujeme pohyby hvězd v ní,“ komentovala tuto deformaci astronomka Eloisa Poggiová z Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Itálii, která vedla tým vědců, jenž tuto vlnu objevil.

„Toto pozorované chování odpovídá tomu, co bychom od takové vlny očekávali,“ vysvětluje vědkyně.

Mexická vlna velikosti galaxie

Poggiová používá pro popis toho, co astronomové pozorovali, ještě jinou metaforu než tu s palačinkou. „Představte si vlnu, kterou dělají diváci na stadionu. Vzhledem k tomu, že galaktické časové škály jsou mnohem delší než naše, představte si, že vidíte tuto vlnu na stadionu zamrzlou v čase, podobně jako pozorujeme Mléčnou dráhu. Někteří fanoušci by stáli vzpřímeně, někteří by už seděli, když vlna prošla, a jiní by se připravovali vstát, když se k nim vlna blíží,“ říká vědkyně.

Rozvlnění Mléčné dráhy
Zdroj: ESA

„V této analogii odpovídají lidé stojící vzpřímeně oblastem zbarveným červeně na těchto mapách z čelního a bočního pohledu. Pokud vezmeme v úvahu pohyby, lidé s největšími kladnými vertikálními pohyby (znázorněnými největšími bílými šipkami směřujícími nahoru) jsou ti, kteří se právě začínají zvedat, před přicházející vlnou,“ vysvětluje Poggiová.

Astronomka dokázala tento překvapivý pohyb vysledovat studiem podrobných poloh a pohybů mladých obřích hvězd a cefeid. Jedná se o typy hvězd, jejichž jas se mění předvídatelným způsobem, což lze pozorovat dalekohledy jako Gaia na velké vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že mladé obří hvězdy a cefeidy se pohybují spolu s vlnou, vědci se domnívají, že na tomto rozsáhlém vlnění se také podílí plyn v disku. Je možné, že mladé hvězdy si uchovávají informace o vlně z plynu, ze kterého se zrodily.

Co rozvlnilo Mléčnou dráhu

Otázky o vlastnostech vědci zodpovídají velmi uspokojivě, chybí jim ale odpovědi na větší záhadu: co dokázalo rozvlnit něco tak masivního, jako je celá galaxie? Vědci sice neznají původ těchto galaktických otřesů, ale mají velmi dobrou představu o energiích, jaké by to vyžadovalo. Spekulují tedy o tom, že možným vysvětlením by mohla být srážka s trpasličí galaxií. Důkazy nicméně chybí a je třeba provést další výzkum.

Tato velká vlna by podle studie také mohla souviset s menším vlněním pozorovaným pouhých pět set světelných let od Slunce, které se rozprostírá na vzdálenost asi devíti tisíc světelných let. Označuje se jako Radcliffova vlna a byla objevená až roku 2020.

„Radcliffova vlna je však mnohem menší a nachází se v jiné části disku galaxie než vlna studovaná v naší práci (mnohem blíže Slunci než velká vlna). Tyto dvě vlny mohou, ale nemusí spolu souviset. Proto bychom rádi provedli další výzkum,“ dodává Poggiová.

A doufá, že už brzy dostane ještě víc informací, které tajemství vln v Mléčné dráze dokáží poodhalit ještě lépe. Už brzy má totiž vyjít další katalog dat z teleskopu Gaia, který bude obsahovat přesnější údaje o poloze a pohybu hvězd Mléčné dráhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...