Mladí Japonci se už téměř nelíbají, i kvůli pandemii

Japonské seriály, včetně těch animovaných, jsou plné vyzývavé sexuality. Mladí Japonci ale milostné vztahy s jinými lidmi nevyhledávají. Podle nové studie si jen dvanáct procent středoškoláků už vyzkoušelo pohlavní styk a pouhá pětina se políbila s jinou osobou. Jde o dosud nejnižší hodnoty v průzkumu, který běží od roku 1974.

Příčinou nízkých čísel je podle autorů studie hlavně covid-19. Nikoliv virus sám o sobě, ale sociální změny, které nemoc a obrana před ní vnesly do japonské společnosti. „Pandemie covidu-19, která omezila kontakty s ostatními, mohla snížit míru sexuálních zkušeností mezi studenty nižších a vyšších ročníků středních škol,“ vysvětlili vědci pro deník Mainiči.

Tento průzkum se provádí každých šest let pomocí anonymního dotazníku mezi studenty středních škol po celé zemi. Je statisticky velmi významný, protože v něm demografové oslovují celkem 12 562 osob.

Ubývá polibků, schůzek i sexu

Polibky patří k intimitě druhu homo sapiens, ale také dalších druhů primátů. U člověka jsou spojené zejména se sexualitou, ale jejich funkce je také kulturně-společenská – například při pozdravech. Vždy ale políbení znamená schopnost otevřít se druhému a nějak ho spojit se svou osobou.

V Japonsku se procento mladých lidí, kteří se líbají, trvale snižuje už od roku 2005. Tentokrát se oproti předchozímu průzkumu, který proběhl roku 2017, snížilo jak u studentů a studentek gymnázií, tak u studentů a studentek středních a vysokých škol.

U středoškoláků jde o pád výrazný – došlo k poklesu o 11,1 procenta na 22,8 procenta u mužů a o 13,6 procenta na 27,5 procenta u středoškolaček. U mužů je to vůbec nejnižší hodnota v dějinách tohoto průzkumu – líbá se jich dnes méně než 23,1 procenta v roce 1987.

Že schopnost mladých lidí v Japonsku navazovat intimní vztahy stále klesá, naznačují i statistiky o pohlavním styku. Zažilo ho jen dvanáct procent studentů a 14,8 procenta studentek středních škol; jde o pokles o 3,5 procenta oproti předchozímu výzkumu. A méně studentů se vydává i na schůzky s (potenciálními) partnery.

Zkušeností s masturbací přibývá

Sociolog Jusuke Hajaši, který měl na starosti analýzu průzkumu, poukázal v deníku Sankei na to, že pokles míry zkušeností s líbáním a pohlavním stykem „je pravděpodobně způsoben tím, že uzavření škol a omezení osobních kontaktů během pandemie covidu-19 se shodovalo s citlivým obdobím, kdy se studenti nižších a vyšších ročníků středních škol začínají zajímat o sex“.

Neznamená to ale, že by mladá populace ztratila zájem o sexualitu. Míra zkušeností s masturbací u studentů a studentek nižších i vyšších ročníků středních škol se zvýšila, a dosáhla dokonce rekordního počtu u studentek nižších ročníků středních škol i studentů a studentek středních škol. U středoškolaček je to přibližně pětina, u středoškoláků necelých devadesát procent, což jsou rekordní hodnoty.

Hajaši věří, že u masturbace je vidět vliv médií. K nárůstu totiž došlo jak u skupiny, která už sexuálního partnera má, tak i těch bez partnerů. To naznačuje, že příčina je širší; podle Hajašiho je to pravděpodobně způsobeno většími možnostmi kontaktu se sexuálními projevy v nejrůznějších médiích, „nikoli náhradou interpersonálního sexuálního chování“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 1 hhodinou

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 5 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 20 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 23 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.