Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.
Před dvěma lety popsala rozsáhlá studie, že asi desetina mladých Čechů přehnaně pije energetické nápoje, což vede k celé řadě zdravotních problémů. Lékaři varovali už tehdy před možnými dopady na fyzický stav mladých. Nový mezinárodní výzkum teď upozornil na to, že konzumace slazených nápojů – mezi nimiž jsou ty energetické mezi mládeží zdaleka nejoblíbenější – je spojená i s možnými psychickými následky.
Nová studie totiž odhalila souvislost mezi konzumací nápojů s vysokým obsahem cukru a příznaky úzkosti u adolescentů. „S tím, jak rostou obavy o výživu adolescentů, se většina aktivit v oblasti veřejného zdraví zaměřuje na fyzické důsledky špatných stravovacích návyků, jako jsou obezita a cukrovka typu 2,“ uvedla spoluautorka výzkumu Chloe Caseyová z Bournemouthské univerzity v Anglii.
To sice podle ní není chyba, ale nestačí to. „Dopady potravy na duševní zdraví ale byly ve srovnání prozkoumané nedostatečně – hlavně u nápojů, které jsou energeticky vydatné, ale mají nízký obsah živin,“ opisuje vědkyně energetické nápoje, jichž každý Čech vypije ročně průměrně pět litrů. Pravidelně nejméně jednou týdně pije v tuzemsku energetické nápoje podle průzkumu Univerzity Palackého asi pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Čtyři procenta školáků v tomto věku pijí „energeťáky“ dokonce denně.
Úzkosti jsou častou obtíží
Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní potíže u mladých lidí v bohatých západních zemích. V roce 2023 se odhadovalo, že každé páté dítě a mladý člověk trpí duševní poruchou, přičemž úzkost patřila k těm nejběžněji hlášeným.
Britský výzkum analyzoval spotřebu pomocí dotazníků – což je analýza, která většinou vyznívá spíše optimisticky, protože lidé se (byť anonymně) jen neradi přiznávají k něčemu, co se považuje za nevhodné nebo společensky nepřijatelné. Kromě klasických energetických drinků vědci sledovali všechny nápoje s vysokým obsahem cukru, což jsou i sycené nápoje (například limonády), slazené džusy, ovocné šťávy, slazený čaj a káva a ochucená mléka.
Výsledky studie prokázaly jasnou souvislost mezi vysokou spotřebou slazených nápojů a úzkostí. Vědci zdůrazňují, že vzhledem k povaze studií, které zkoumali, výsledky neposkytují přímý důkaz, že pití většího množství slazených nápojů přímo způsobuje úzkost. Je totiž také možné, že prožívání příznaků úzkosti naopak vede u některých mladých lidí k větší konzumaci slazených nápojů.
Anebo by mohly existovat jiné spojující faktory – například rodinný život a poruchy spánku, které vedou jak ke zvýšené konzumaci, tak k příznakům úzkosti. Možností je celá řada, často se hovoří například o spojení nadměrného hraní videoher s konzumací energetických nápojů a nedostatkem spánku: kombinace tří faktorů může hrát silnou roli. Toto ale odhalí až další výzkumy.
„I když v této fázi nemůžeme potvrdit, co je přímou příčinou, tato studie identifikovala nezdravou souvislost mezi konzumací slazených nápojů a úzkostnými poruchami u mladých lidí,“ uvedla doktorka Caseyová „Úzkostné poruchy v dospívání v posledních letech prudce vzrostly, proto je důležité identifikovat životní návyky, které lze změnit, aby se snížilo riziko pokračování tohoto trendu,“ uzavřela.
Dopady na fyzické zdraví
Jde o další kamínek do skládačky, která ukazuje, jak moc mohou slazené a energetické nápoje škodit. Dopady na tělo popsal před dvěma roky Státní zdravotní ústav (SZÚ).
„Sledujeme, že mezi mladými získávají energetické nápoje na popularitě. Potvrdila nám to i Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků s tím, že více než každý desátý mladý do 18 let má sklon k rizikové konzumaci. Zároveň se na trhu objevují i nápoje se stále vyššími obsahy kofeinu a stimulantů. Cítíme tedy jako nutné varovat, že tyto nápoje nejsou rozhodně prospěšné a v případě překročení limitů pro konzumaci mohou zdraví dětí doslova poškozovat,“ varovala ředitelka SZÚ Barbora Macková.
„Výrazně nadměrná konzumace energetických nápojů může u mladých osob způsobovat akutní zdravotní problémy, například nepravidelný srdeční rytmus, dechové obtíže, úzkost nebo nevolnost. Množství kofeinu ve dvou běžných plechovkách energetického nápoje překračuje maximum doporučené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) pro děti a adolescenty. Problémem je i velmi vysoký obsah cukrů. Energetické nápoje se počítají mezi slazené nápoje a s jejich konzumací jsou tak spojena všechna rizika nadměrného příjmu cukru,“ potvrzuje nutriční epidemioložka SZÚ Eliška Selinger.
