Žraloky ohrožuje nadměrný rybolov, úbytek přirozeného prostředí, ale i změny klimatu. Právě poslední z těchto vlivů teď vědci prozkoumali s ohledem na schopnost žraloků přežít oteplování. Mořští biologové se podívali konkrétně na jeden z menších druhů těchto paryb – na máčku skvrnitou. Šanci má přežít i v nejméně příznivém scénáři, významně by jich ale ubylo.
Výzkum vedli vědci z Laboratoře biologie vodních organismů a ekosystémů ve Francii. Vybrali si máčku skvrnitou nejen proto, že žije v mořích kolem Evropy, ale hlavně proto, že měří kolem osmdesáti centimetrů a dá se tedy zkoumat i v akváriích.
Některé výzkumy z reálného prostředí oceánů naznačují, že máček ubývá, proto autory práce zajímalo, co za tím může být. „Máčka skvrnitá se už potýká s úbytkem biotopů v pobřežních oblastech, zejména v letních měsících, kdy vrcholí kladení vajíček,“ uvedla bioložka Noémie Coulonová, která výzkum vedla.
Aby vědci zjistili, jak se těmto žralokům bude dařit v budoucnu, odchovali a pak sledovali jejich vejce ve třech různých scénářích. Lišily se teplotou vody a její kyselostí, každý odpovídal jednomu ze scénářů, s nimiž pracuje Mezinárodní panel pro změn klimatu (IPCC):
- První scénář odpovídal současnému stavu oceánů.
- Druhý scénář připravil podmínky, kdy by průměrná globální teplota vzrostla přibližně o 2,7 stupně Celsia. Toto je reálný odhad vzestupu teplot do konce 21. století
- Třetí scénář byl extrémní, podmínky v něm pracovaly s oteplením o 4,4 stupně Celsia.
V nejhorším případě se vylíhlo jen jedenáct procent vajíček máčky, v podmínkách současného světa to bylo 81 procent a v podmínkách očekávaných 83 procent vajíček. Embrya uvnitř vajec vystavených extrémnímu oteplení rostla pomaleji a byla méně schopná úspěšně si vytvořit vnitřní žábry. Jakmile se ale žraloci vylíhli, nebyl mezi skupinami rozdíl v přežití.
„Úspěšnost líhnutí embryí je klíčovým faktorem pro populační dynamiku. V případě rejnoků a žraloků, kteří mají pomalé životní tempo, by nízká míra líhnutí mohla být pro obnovu populace kritická,“ podotýká Coulonová.
Výsledky jsou pro máčky docela pozitivní, protože extrémní scénář se pokládá za velmi nepravděpodobný, přesto vědci nepropadají nadšení. Máčky žijí na Zemi přes sto milionů let, jsou tedy velmi dobře zvyklé na nejrůznější změny klimatu – jejich druh jich zažil spoustu.
„Jiné druhy mořských tvorů ale mohou být ještě citlivější na změny životního prostředí,“ upozorňuje Coulonová.
