Kuřáci marihuany mají podle vědců z Harvardu větší počet spermií

Muži, kteří někdy kouřili marihuanu, mají větší počet spermií v ejakulátu než ti, kteří tuto omamnou látku nikdy neužívali. Zjistili to vědci z Harvardovy univerzity. Tento závěr je samotné překvapil, neboť očekávali, že marihuana bude mít na množství spermií a plodnost neblahý vliv. Píše o tom agentura Bloomberg.

Badatelé ze školy veřejného zdraví Harvardovy univerzity zkoumali vzorky spermatu asi šesti stovek mužů, kteří s partnerkami mezi lety 2000 až 2017 docházeli na kliniku pro léčbu neplodnosti. Padesát pět procent těchto mužů v dotazníku uvedlo, že někdy kouřili marihuanu, z toho čtyřiačtyřicet procent tak činilo v minulosti a jedenáct procent se označilo za současné uživatele.

Analýzy vzorků spermatu ukázaly, že u kuřáků marihuany byla průměrná koncentrace spermií 62,7 milionu na mililitr, u nekuřáků pak 45,4 milionu na mililitr.

O vlivu marihuany víme méně, než tušíme

Autoři studie i další odborníci zároveň zdůraznili, že holdování marihuaně automaticky neznamená, že se u mužů zvýší šance na otcovství. Podle nich může být pro nečekaný výsledek výzkumu i jiné vysvětlení, související například s vlivem testosteronu, neboť muži s vyšší hladinou tohoto hormonu jsou náchylnější k rizikovému chování, včetně kouření marihuany.

„Tato překvapivá zjištění ukazují, jak málo toho víme o důsledcích užívání marihuany na reprodukční zdraví i na zdraví obecně,“ řekl vedoucí studie Jorge Chavarro. Dodal, že výsledky výzkumu jeho týmu je třeba „interpretovat opatrně“ a že zapotřebí budou další studie.

Rovněž přední britský odborník na tuto problematiku Allan Pacey agentuře Bloomberg řekl, že výsledky americké studie je třeba brát s rezervou. „Páry, které chtějí děti, by se podle mého názoru měly v každém případě marihuaně vyhnout,“ řekl Pacey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...