Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Nahrávám video

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.

V kanadských provinciích Saskatchewan, Manitoba a Ontario v květnu narostl počet i intenzita požárů a první oblak kouře z nich překročil 18. a 19. května ve vyšších vrstvách atmosféry oblast Středomoří a podle dostupných informací se dostal až do Řecka, stojí v tiskové zprávě. Druhý a rozsáhlejší oblak kouře podle ní překročil Atlantik v posledním květnovém týdnu a 1. června se dostal do severozápadní části Evropy.

„Podle předpovědí systému CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) se neočekává, že by přenos kouře měl výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě, jelikož tyto epizody probíhají převážně ve vyšších nadmořských výškách,“ uvedla meteorologická služba. Typickým projevem je podle ní spíše mlhavější obloha a výraznější červené či oranžové západy slunce.

Agentura Reuters mezitím napsala, že kouř z požárů hořících ve třech kanadských provinciích se šíří také do sousedních Spojených států, konkrétně na tamní Středozápad, kde představuje zdravotní riziko pro desítky milionů lidí, kteří tam žijí.

Napříč Kanadou od začátku května vypuklo množství lesních požárů, které si vynutily evakuaci tisíců lidí a narušily těžbu ropy v zemi, napsal Reuters. V pondělí podle místních úřadů hořelo v zemi přes dvě stě požárů, z nichž více než stovka nebyla pod kontrolou.

Požáry v Rusku

Podle agentury Copernicus ale masivně hoří i v Rusku. Tam planou lesy už od dubna, nejhorší situace je v Burjatské republice a v Zabajkalském kraji východně od jezera Bajkal. Koncem dubna se začaly rozvíjet další požáry v republice Sacha, a to i za polárním kruhem. V Zabajkalském kraji platí od konce dubna výjimečný stav. K půlnoci 30. května Federální agentura pro lesní hospodářství oznámila, že v Ruské federaci bylo aktivních 104 požárů na ploše přesahující 1 096 078 hektarů.

A to má vliv i na znečištění ovzduší. Během dubna tam ještě panovaly poměrně snesitelné podmínky, ale v polovině května množství částic v ovzduší významně narostlo. V Zabajkalském kraji se naměřené hodnoty pohybovaly na přibližně průměrné nebo výrazně nadprůměrné úrovni po celé období od začátku dubna do poloviny května.

Silné požáry znamenají i významné emise skleníkových plynů: uhlík, který se z hořících lesů uvolňuje do atmosféry, zesiluje skleníkový efekt a ještě víc tak přispívá k oteplování planety. Emise uhlíku v Dálněvýchodním federálním okruhu jsou od začátku dubna na nejvyšší úrovni za dané období od roku 2018 a dosahují přibližně 35 megatun. V Burjatské republice byly emise na nejvyšší úrovni od roku 2016 a v Zabajkalském kraji od roku 2015; tam dosáhly asi 20 megatun, informuje Copernicus.

Podobně jako kanadské požáry ovlivňují Evropu, mají ty ruské dopady na Asii. Emise ze Zabajkalského kraje se podle satelitních dat šíří směrem k severovýchodní Číně a severnímu Japonsku, přinášejí tam rozsáhlé kouřové chuchvalce. „Dopady tohoto přenosu kouře na kvalitu ovzduší v regionu mohou být potenciálně zničující. Studie, kterou v loňském roce provedli vědci z japonské univerzity Hokkaidó, zjistila, že nárůst kouře ze sibiřských požárů může vést k tisícům předčasných úmrtí a ekonomickým nákladům ve výši miliard dolarů v celé východní Asii,“ varuje Copernicus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 46 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 5 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 22 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...