Kosmický kamion Dragon donesl na ISS zásoby i mikročipy pro pokusy

Nákladní loď Dragon společnosti SpaceX v pondělí dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Loď zachytilo robotické rameno, které slouží k jejímu připojení ke stanici. Dragon na ISS dopravil 2,5 tuny zásob, paliva, ale i zařízení a materiálů k dalšímu výzkumu a vědeckým experimentům.

Posádka orbitálního komplexu následně s pomocí paže Canadarm 2 připojila Dragon ke staničnímu modulu Harmony, kde zůstane zakotven do konce května. Poté se loď vrátí zpět na Zemi, kam dopraví výsledky vědecké práce a další náklad.

U ISS aktuálně kotví šest kosmických lodí. Vedle Dragonu je to Cygnus americké společnosti Northrop Grumman, dvojice ruských nákladních plavidel Progress a dvě ruské pilotované lodi Sojuz.

Dragon vynesla v sobotu na oběžnou dráhu kolem Země z mysu Canaveral raketa Falcon 9, která rovněž patří společnosti SpaceX. Start musel být předtím z technických důvodů několikrát odložen. Nejprve za odklady mohly problémy s rozvodem proudu na ISS a naposledy v pátek únik helia na druhém stupni nosné rakety a potíže s přistávací plošinou v Atlantském oceánu.

Šest statečných

Na Mezinárodní vesmírné stanici nyní pracuje šestičlenná posádka. Tvoří ji američtí astronauti Nick Hague, Anne McClainová a Christina Kochová, Kanaďan David Saint-Jacques a ruští kosmonauti Alexej Ovčinin a Oleg Kononěnko.

Mezi nákladem, který Dragon na ISS nyní dopravil, je vedle jídla, vody a dalších věcí nezbytných k provozu stanice s lidskou posádkou řada zařízení a materiálů určených pro vědecké experimenty. K výzkumu budou sloužit například tkáňové čipy, které se používají k simulaci lidských orgánů. Vědci doufají, že jim tyto čipy pomohou lépe poznat účinky mikrogravitace na lidské tělo.

Na palubě Dragonu je také zařízení Orbiting Carbon Observatory-3, které robotická paže umístí na vnější straně ISS a které bude měřit zdroje a poklesy oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Dalším novým experimentem je podle NASA Fotobioreaktor, který bude testovat pěstování mikrořas, jež mohou jednoho dne na vesmírné stanici sloužit jako potrava i jako zdroj kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...