Klimatická změna opět přepsala hranici mezi Itálií a Švýcarskem

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

„Významné úseky hranice určují rozvodí nebo hřebeny ledovců, firnu (sněhu tvořeného malými ledovými zrny) či věčného sněhu,“ uvedla minulý týden švýcarská vláda. „Tyto útvary se mění v důsledku tání ledovců,“ stojí v jejím prohlášení. Bern změnu oficiálně schválil v pátek, na řadě je teď Řím, který provádí poslední úpravy. Poté co obě země úmluvu ratifikují, představí konkrétní změny.

Ty se dotknou obcí Zermatt v jižním Švýcarsku a Cervinia v severozápadní Itálii pod Matterhornem, sedmou nejvyšší horou Alp. Úprava hranic nastane v okolí významných míst Testa Grigia, Plateau Rosa, Rifugio Carrel a Gobba di Rollin.

Není to poprvé, co se italsko-švýcarská hranice překresluje. V roce 2000 se hranice poblíž stanice lanovky Furggsattel u Zermattu posunula o sto až 150 metrů, proto se lanovka od té doby nenachází v Itálii, ale ve Švýcarsku.

Posuny souvisejí s už zmíněným táním ledovců a pohybem jejich hřebenů. Meteorologická služba Copernicus v posledních letech informuje o tom, jak rychle ledovce v Evropě tají kvůli rekordně horkým létům a klimatickým změnám. Ledovec Theodul například mezi lety 1973 a 2010 ztratil téměř čtvrtinu své hmotnosti a hranice se tehdy posunuly o sto metrů. Jeden z nejznámějších italských ledovců, Dosdè v Alpách, ustoupil za poslední rok o sedm metrů.

Kvůli klimatickým změnám ztratilo Švýcarsko mezi lety 2021 až 2023 až desetinu svých ledovců, obzvláště na východě a jihu země v okolí Matterhornu. „Švýcarské ledovce tají stále rychleji,“ sdělila švýcarská Akademie věd. „Rychlost tání je dramatická, za dva roky jsme ztratili tolik ledu jako v letech 1960 až 1990,“ upozornila učená společnost.

Dopady na život běžných lidí

Ústup ledovců je pravděpodobně nejviditelnějším důsledkem globálního oteplování. Ještě nějakou dobu bude tající voda v létě plnit řeky, ale do konce 21. století většina ledu v Alpách roztaje. Vody bude stále méně, zejména v létě, což bude představovat problém pro zásobování pitnou vodou a zemědělství.

Úbytek objemu ledu ve švýcarských ledovcích
Zdroj: Glamos.ch

Tání ledovců s sebou nese i další rizika. Mohlo by například dojít k dočasnému nárůstu výskytu ledovcových jezer a ledových lavin. V globálním měřítku se tající led dostává do oceánů a přispívá ke zvyšování hladiny moří a zaplavování pobřežních oblastí, varují švýcarští vědci.

Obrázek ledovce Gorner pořízený v Zermattu v roce 1863 a stejné místo v roce 2019
Zdroj: REUTERS/Denis Balibouse Glaziologische Kommission der Akademie der Naturwissenschaften Schweiz
Obrázek ledovce Trient pořízený v Zermattu v roce 1863 a stejné místo v roce 2019
Zdroj: REUTERS/Denis Balibouse and Glaziologische Kommission der Akademie der Naturwissenschaften Schweiz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...