Klimatická změna opět přepsala hranici mezi Itálií a Švýcarskem

Švýcarsko a Itálie znovu překreslí část své společné hranice kvůli tajícím ledovcům, které představují přirozené předěly mezi oběma zeměmi. Alpská země už schválila dohodu vedoucí k úpravě hranic, která začne platit po podpisu Říma. Informaci přinesly zpravodajské servery Sky News a Euronews.

„Významné úseky hranice určují rozvodí nebo hřebeny ledovců, firnu (sněhu tvořeného malými ledovými zrny) či věčného sněhu,“ uvedla minulý týden švýcarská vláda. „Tyto útvary se mění v důsledku tání ledovců,“ stojí v jejím prohlášení. Bern změnu oficiálně schválil v pátek, na řadě je teď Řím, který provádí poslední úpravy. Poté co obě země úmluvu ratifikují, představí konkrétní změny.

Ty se dotknou obcí Zermatt v jižním Švýcarsku a Cervinia v severozápadní Itálii pod Matterhornem, sedmou nejvyšší horou Alp. Úprava hranic nastane v okolí významných míst Testa Grigia, Plateau Rosa, Rifugio Carrel a Gobba di Rollin.

Není to poprvé, co se italsko-švýcarská hranice překresluje. V roce 2000 se hranice poblíž stanice lanovky Furggsattel u Zermattu posunula o sto až 150 metrů, proto se lanovka od té doby nenachází v Itálii, ale ve Švýcarsku.

Posuny souvisejí s už zmíněným táním ledovců a pohybem jejich hřebenů. Meteorologická služba Copernicus v posledních letech informuje o tom, jak rychle ledovce v Evropě tají kvůli rekordně horkým létům a klimatickým změnám. Ledovec Theodul například mezi lety 1973 a 2010 ztratil téměř čtvrtinu své hmotnosti a hranice se tehdy posunuly o sto metrů. Jeden z nejznámějších italských ledovců, Dosdè v Alpách, ustoupil za poslední rok o sedm metrů.

Kvůli klimatickým změnám ztratilo Švýcarsko mezi lety 2021 až 2023 až desetinu svých ledovců, obzvláště na východě a jihu země v okolí Matterhornu. „Švýcarské ledovce tají stále rychleji,“ sdělila švýcarská Akademie věd. „Rychlost tání je dramatická, za dva roky jsme ztratili tolik ledu jako v letech 1960 až 1990,“ upozornila učená společnost.

Dopady na život běžných lidí

Ústup ledovců je pravděpodobně nejviditelnějším důsledkem globálního oteplování. Ještě nějakou dobu bude tající voda v létě plnit řeky, ale do konce 21. století většina ledu v Alpách roztaje. Vody bude stále méně, zejména v létě, což bude představovat problém pro zásobování pitnou vodou a zemědělství.

Úbytek objemu ledu ve švýcarských ledovcích
Zdroj: Glamos.ch

Tání ledovců s sebou nese i další rizika. Mohlo by například dojít k dočasnému nárůstu výskytu ledovcových jezer a ledových lavin. V globálním měřítku se tající led dostává do oceánů a přispívá ke zvyšování hladiny moří a zaplavování pobřežních oblastí, varují švýcarští vědci.

Obrázek ledovce Gorner pořízený v Zermattu v roce 1863 a stejné místo v roce 2019
Zdroj: REUTERS/Denis Balibouse Glaziologische Kommission der Akademie der Naturwissenschaften Schweiz
Obrázek ledovce Trient pořízený v Zermattu v roce 1863 a stejné místo v roce 2019
Zdroj: REUTERS/Denis Balibouse and Glaziologische Kommission der Akademie der Naturwissenschaften Schweiz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...