Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.

Strach. Ten cítí při návštěvě zubaře v současnosti asi dvacet procent lidí, kteří musí usednout do křesla a otevřít ústa. A to zákrok provádí specializovaný profesionál vybavený moderními nástroji, vše probíhá v ideálních hygienických podmínkách a samozřejmě s anestezií, která odcloní většinu bolesti. Dokážete si ale představit, kdyby musel stejný zákrok proběhnout ve špinavé jeskyni, místo vrtačky kusem pazourku, pochopitelně bez léků – a „zubařem“ by byl neandertálec?

Přesně tohle nyní popsal mezinárodní výzkumný tým, který studoval kostry neandertálců ve slavné altajské jeskyni Čagyrskaja. Archeologové zjistili, že tito pravěcí předkové lidí prováděli zubařské zákroky už v době před 60 tisíci lety – a pacienti je navíc zřejmě dokázali přežít. Kromě toho výzkum přinesl další důkaz, že už v této době znali naši předci základy zubní hygieny.

Vědci se podívali detailně na jeden jediný zub z této jeskyně. Byla to stolička stará přibližně 59 tisíc let, která archeology zaujala dírou a také škrábanci na boku. Už dříve stejný tým popsal, že stopy na okrajích byly s vysokou pravděpodobností způsobené nějakým velmi tvrdým párátkem (asi kostěným), což naznačuje, že tato pravěká populace „jeskynních lidí“ znala zásady zubní hygieny. Ale s dírou to bylo složitější; je totiž uprostřed zubu, hluboká a zasahuje až do dřeňové dutiny. Jak vznikla, co ji způsobilo, je přirozená, nebo umělá? To byly otázky, na které se rusko-britský tým pokusil odpovědět.

Samotná analýza zubu nedokázala o díře nic nového prozradit, a tak museli badatelé sáhnout k experimentální archeologii. Zkoušeli ji na třech zubech moderních lidí (které jsou těm neandertálským dost podobné). A prokázali, že díru stejného tvaru a se stejným vzorem mikroskopických rýh je možné vytvořit vrtáním do zubu kamenným hrotem podobným těm, které se už dříve našly právě v jeskyni Čagyrskaja.

Operovaný zub neandertálce
Zdroj: PLOS

Celý objev je zajímavý z více důvodů. Vědci se totiž dříve domnívali, že vzhledem ke své stravě neandertálci zubními kazy netrpěli – tento konkrétní byl ale evidentně výjimkou. Proč? To se přes propast šesti desítek tisíc roků nedá říct – ale vědci teď už alespoň vědí, jak dotyčný vše řešil.

Návštěva zubaře v době kamenné

Zcela jasné je, že výše popsaný zákrok musel být bolestivý, vzhledem k použitým nástrojům dokonce extrémně. Přesto se vyplatil, protože se díky němu neandertálec zbavil dlouhodobé a vleklé bolesti.

Zákrok prozrazuje o těchto našich předcích spoustu zajímavého. Popsané kroky totiž poskytují důkaz, že neandertálci byli schopni nejen identifikovat zdroj bolesti, ale určit i způsob její léčby. Navíc byli dostatečně manuálně obratní a intelektuálně vybavení k tomu, aby takový zákrok vůbec provedli. Navíc nějakým způsobem dokázali překonat nesnesitelnou bolest, která musela být nutně spojená s vrtáním u zubního nervu.

Je to ale především úplně poprvé, co bylo takové chování prokázáno u jiného druhu než homo sapiens. Pozoruhodně působí i fakt, že pro období dalších desítek tisíc let neexistuje jediný důkaz o dalším takovém zákroku – konkrétně je to více než 40 tisíc roků.

Tento fakt se vysvětluje jen těžko, zejména v kontextu dalšího závěru této studie. Zmíněný zub byl totiž po zákroku docela hodně opotřebený. Což je důkazem, že operovaný pračlověk musel bušení a vrtání do zubu přežít – navíc bez větších důsledků. Opotřebení na zubu totiž prokazuje, že tento jedinec žil po operaci zřejmě celé roky, což by mohlo naznačovat, že zákrok byl provedený tak profesionálně, že vyžadoval spoustu zkušeností. Anebo obrovské štěstí...

Kam se tyto znalosti mohly přesunout, anebo proč zmizely? „Neandertálci se do této oblasti dostali před 70 až 60 tisíci let v rámci migrace ze střední a východní Evropy a obývali ji minimálně až do doby před 40 až 45 tisíci lety. Altaj se pro ně stal novým a vhodným domovem díky své biologické rozmanitosti, klimatu podobnému evropskému, bohatým ložiskům surovin pro výrobu kamenných nástrojů a jejich obvyklé kořisti – divokým zubrům a koním. Analýza kamenných nástrojů a paleogenetické studie ukázaly, že neandertálci z jeskyně Čagyrskaja jsou velmi blízce příbuzní s nositeli takzvané micoquianské kultury, kteří žili také na Kavkaze a na Krymu,“ dodávají autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 11 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 20 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 21 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 22 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 22 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.