K transplantaci se převáželo bijící srdce. IKEM představil speciální přístroj

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

Orgán určený k transplantaci cestuje ve sterilních obalech a v tepelně izolovaném boxu. Ihned po vyjmutí z těla dárce se vkládá do tří až pěti vrstev speciálního sterilního obalu. Na cestu k příjemci se pak ještě celý skryje v suchém ledu a uzavře v termoboxu.

„Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost,“ uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.

Nahrávám video

Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého. „Srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak ho musíme zchladit a zastavit. Následně napojíme na přístroj, aby se znovu roztepalo. Před transplantací je třeba je zase zchladit a zastavit,“ řekl Netuka. Srdce je uvnitř promýváno teplou plně okysličenou krví. „Pasivně bije, ale nemusí čerpat krev, což umožňuje, aby si srdce odpočinulo,“ dodal.

Když bychom měli přivézt srdce třeba ze Slovenska, tak by to bylo neproveditelné. Tento přístroj umožní, že ta doba může být třeba i šest nebo sedm hodin.
Jan Pirk
přednosta Kardiocentra IKEM

Srdce, na kterém si lékaři z IKEM novou metodu vyzkoušeli, patřilo mladé ženě z jedné z nemocnic v Ústeckém kraji. Orgán nebyl metabolicky ideální a byl za hranicí standardních medicínských kritérií. Jeho činnost v těle dárkyně totiž ovlivňovaly léky na krevní tlak, a zároveň ho i poškozovaly. 

Během čtyř hodin se ovšem srdce zotavilo a mohlo být transplantováno pětašedesátiletému muži. „Pacient, který srdce dostal, je ve velmi dobré kondici, probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké budoucnosti bude z IKEM propuštěn domů,“ doplnil Netuka.

Transplantace v Česku

Za 35 let lékaři v Česku transplantovali přes dva tisíce srdcí. Asi 40 procent pacientů se nyní dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře, dříve jich téměř třetina na čekací listině zemřela. Podle ředitele IKEM Michala Stiborka stojí v institutu transplantace srdce mezi 700 tisíci až 3,8 milionu korun. Průměrně je to asi 1,7 milionu korun. Průměrný věk transplantovaných je 51 let, deset let od operace přežívá 59 procent nemocných a jejich podíl stoupá.

Nejčastějším důvodem k transplantaci srdce je podle Pirka srdeční selhání, kdy srdce nestačí nárokům organismu. Trpí tím asi dvě až tři procenta populace. Typickými příznaky je dušnost, snížená tolerance zátěže a přibývání na váze způsobené otoky nohou. Ve věku nad 70 let s příznaky selhání srdce žije přes 100 tisíc Čechů. Způsobuje ho ischemická choroba srdeční nebo kardiomyopatie.

Přístroj zakoupily nadační fondy Kapka Naděje a Shell za 7,5 milionu korun. Na každý převoz je třeba speciální sada za 1,5 milionu korun. IKEM se dohodl s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na úhradě osmi až deseti za rok. Metoda je podle Netuky mezinárodně respektovaná a systém má všechny potřebné registrace a certifikace. Podobné systémy existují i pro transport jater nebo plic určených k transplantaci.

  • Vůbec první lidský orgán, který se lékařům podařilo transplantovat, byly ledviny. V tehdejším Československu došlo k první operaci v roce 1961. Už tehdy byl klíčový rychlý převoz orgánů.
  • V současnosti už překračují orgány určené k transplantaci i státní hranice. Před dvěma lety provedli pražští lékaři společně s vídeňskými kolegy první párovou trojvýměnu ledvin od žijících dárců v Evropě. Uskutečnila se během jednoho dne a propojila dva páry z Česka a jeden z Rakouska. Tamní sanitku v Česku doprovázela policie. Orgány tak bez zdržování překonaly vzdálenost víc než 330 kilometrů.
  • Největší vzdálenost zatím urazily orgány převážené do Košic, které jsou od Prahy vzdálené téměř 700 kilometrů. S co nejrychlejší přepravou pomáhají také vojenští nebo policejní piloti. Během transportu může být přepraveno až šest orgánů od jednoho dárce.
  • V budoucnu však může být tato vzdáleost i výrazně větší. Letecky by se k českým dárcům přepravovaly ledviny až z Izraele. Pražský Institut klinické a experimentální medicíny totiž uzavřel dohodu s touto zemí o sdílení registru pacientů i možných dárců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 17 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...