Jižané jsou hlasitější, ukázala studie. Vědci našli nový lingvistický zákon

Jak člověk mluví, ovlivňuje mnoho záležitostí, podle nové studie na to mají dopad i fyzikální jevy. Protože je blíž rovníku teplejší vzduch, mluví tam lidé výrazně hlasitěji, tvrdí nová studie.

Jazyky spojují i rozdělují – a jejich vlastnosti také mohou napovídat mnohé o tom, jaké společnosti je používají. To zase lingvistům pomáhá z nepříliš proměnlivé podoby jazyků rekonstruovat zajímavé procesy.

Teď se to podařilo týmu německých a čínských jazykovědců, kteří v nové studii prokázali, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých řečí. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v chladnějších oblastech,“ komentoval výsledky hlavní autor výzkumu Søren Wichmann.

Může za to fyzika

Základní myšlenka studie spočívá v nepříliš hluboké myšlence: když člověk mluví a poslouchá, je obklopený vzduchem. Vyřčená slova se potom vzduchem nesou jako zvukové vlny. Fyzikální vlastnosti vzduchu proto nutně ovlivňují, jak snadno se řeč vytváří, ale i to, jak ji další lidé slyší.

„Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu hlásek, které vyžadují vibrace hlasivek. Na druhou stranu teplý vzduch má zase tendenci omezovat neznělé souhlásky tím, že pohlcuje jejich vysokofrekvenční energii,“ vysvětluje Wichmann. Tyto faktory by mohly v teplejším podnebí zvýhodňovat vyšší hlasitost některých zvuků řeči, podle míry jejich sonority. Ta označuje, velmi zjednodušeně, to, jak moc nebo málo překážek mají hlásky při svém vzniku.

Logicky, pokud mají hlásky překonávat překážky v mluvidlech, musejí být hlasitější, proto jazyk obsahující více sonor působí hlasitěji.

Wichmannův tým využil největší světovou databázi jazyků ASJP, která obsahuje základní slovní zásobu 5293 jazyků a neustále v ní přibývají nová slova. Lingvisté zjistili, že jazyky, jimiž se mluví v okolí rovníku, mají vysokou míru sonority. Vůbec nejsilnější je u řečí, jimiž se mluví v rovníkové Africe a Oceánii. A naopak, rekord v nízké sonoritě patří salíšským jazykům na severozápadním pobřeží Severní Ameriky.

Sališové jsou indiánské kmeny žijící v kanadské provincii Britská Kolumbie a amerických státech Washington a Oregon. Jejich jazyky tvoří vlastní jazykovou skupinu.

Bez výjimek by to byla nuda

Tento trend je sice podle studií jasný, ale samozřejmě i v něm se najdou výjimky. Například některé jazyky ve Střední Americe a na jihovýchodě Asie mají poměrně nízkou sonoritu, přestože se jimi mluví ve velmi teplých oblastech.

„Celkově se nám ale podařilo prokázat jasný vztah mezi průměrnou sonoritou jazykových rodin a průměrnou roční teplotou,“ doplňuje Wichmann. Výjimky se podle něj dají vysvětlit. Podle něj výsledky naznačují, že vliv teploty se vyvíjí jen pomalu a formuje zvuky jazyka až v průběhu staletí, nebo dokonce tisíciletí.

Jazyk popisuje svět, svět mění jazyky

Vědci v současné době intenzivně diskutují o tom, jak moc se jazyky mění pod vlivem okolního prostředí. „Věda dlouhou dobu předpokládala, že jazykové struktury jsou samostatné a společnost nebo okolí je vlastně moc neovlivňovaly. Novější studie, včetně té naší, to začínají zpochybňovat,“ dodává Wichmann.

Jazykovědec věří, že studie, jako je tato, by mohly otevřít nové cesty k poznání lidských společností, například tématu migrace. „Pokud se jazyky přizpůsobují svému prostředí v pomalém procesu trvajícím tisíce let, pak nesou určité stopy tohoto prostředí,“ říká lingvista působící na univerzitě v Kielu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...