Jižané jsou hlasitější, ukázala studie. Vědci našli nový lingvistický zákon

Jak člověk mluví, ovlivňuje mnoho záležitostí, podle nové studie na to mají dopad i fyzikální jevy. Protože je blíž rovníku teplejší vzduch, mluví tam lidé výrazně hlasitěji, tvrdí nová studie.

Jazyky spojují i rozdělují – a jejich vlastnosti také mohou napovídat mnohé o tom, jaké společnosti je používají. To zase lingvistům pomáhá z nepříliš proměnlivé podoby jazyků rekonstruovat zajímavé procesy.

Teď se to podařilo týmu německých a čínských jazykovědců, kteří v nové studii prokázali, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých řečí. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v chladnějších oblastech,“ komentoval výsledky hlavní autor výzkumu Søren Wichmann.

Může za to fyzika

Základní myšlenka studie spočívá v nepříliš hluboké myšlence: když člověk mluví a poslouchá, je obklopený vzduchem. Vyřčená slova se potom vzduchem nesou jako zvukové vlny. Fyzikální vlastnosti vzduchu proto nutně ovlivňují, jak snadno se řeč vytváří, ale i to, jak ji další lidé slyší.

„Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu hlásek, které vyžadují vibrace hlasivek. Na druhou stranu teplý vzduch má zase tendenci omezovat neznělé souhlásky tím, že pohlcuje jejich vysokofrekvenční energii,“ vysvětluje Wichmann. Tyto faktory by mohly v teplejším podnebí zvýhodňovat vyšší hlasitost některých zvuků řeči, podle míry jejich sonority. Ta označuje, velmi zjednodušeně, to, jak moc nebo málo překážek mají hlásky při svém vzniku.

Logicky, pokud mají hlásky překonávat překážky v mluvidlech, musejí být hlasitější, proto jazyk obsahující více sonor působí hlasitěji.

Wichmannův tým využil největší světovou databázi jazyků ASJP, která obsahuje základní slovní zásobu 5293 jazyků a neustále v ní přibývají nová slova. Lingvisté zjistili, že jazyky, jimiž se mluví v okolí rovníku, mají vysokou míru sonority. Vůbec nejsilnější je u řečí, jimiž se mluví v rovníkové Africe a Oceánii. A naopak, rekord v nízké sonoritě patří salíšským jazykům na severozápadním pobřeží Severní Ameriky.

Sališové jsou indiánské kmeny žijící v kanadské provincii Britská Kolumbie a amerických státech Washington a Oregon. Jejich jazyky tvoří vlastní jazykovou skupinu.

Bez výjimek by to byla nuda

Tento trend je sice podle studií jasný, ale samozřejmě i v něm se najdou výjimky. Například některé jazyky ve Střední Americe a na jihovýchodě Asie mají poměrně nízkou sonoritu, přestože se jimi mluví ve velmi teplých oblastech.

„Celkově se nám ale podařilo prokázat jasný vztah mezi průměrnou sonoritou jazykových rodin a průměrnou roční teplotou,“ doplňuje Wichmann. Výjimky se podle něj dají vysvětlit. Podle něj výsledky naznačují, že vliv teploty se vyvíjí jen pomalu a formuje zvuky jazyka až v průběhu staletí, nebo dokonce tisíciletí.

Jazyk popisuje svět, svět mění jazyky

Vědci v současné době intenzivně diskutují o tom, jak moc se jazyky mění pod vlivem okolního prostředí. „Věda dlouhou dobu předpokládala, že jazykové struktury jsou samostatné a společnost nebo okolí je vlastně moc neovlivňovaly. Novější studie, včetně té naší, to začínají zpochybňovat,“ dodává Wichmann.

Jazykovědec věří, že studie, jako je tato, by mohly otevřít nové cesty k poznání lidských společností, například tématu migrace. „Pokud se jazyky přizpůsobují svému prostředí v pomalém procesu trvajícím tisíce let, pak nesou určité stopy tohoto prostředí,“ říká lingvista působící na univerzitě v Kielu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 4 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 13 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 14 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 15 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 15 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.