Vědci odhalili, proč jepice při rojení provádějí svůj podivuhodný tanec ve vzduchu: svislý let nahoru a dolů pomáhá samcům rozlišit samice v hejnu a zvyšuje jejich šanci na rozmnožení. Vyplývá to z nového výzkumu.
Jepice patří k nejstarším okřídleným hmyzům na světě – objevily se asi před 300 miliony let, tedy dávno před érou dinosaurů. Jejich tělesná stavba se od jejich předků, navždy uchovaných ve formě fosilií, změnila jen minimálně. Zmiňuje se o nich dokonce i Epos o Gilgamešovi, jedno z nejstarších literárních děl lidské historie. Přesto vědci dosud nevěděli, proč samci při rojení létají strmě vzhůru, obracejí se a pomalu klesají zpět k zemi.
Tým vedený Samuelem Fabianem z Oxfordské univerzity ve spolupráci s badateli z Imperial College v Londýně natočil roje jepic a analyzoval jejich letové dráhy. Ukázalo se, že tento pohyb není náhodný. Samci se při něm většinu času drží pod samicemi, které naopak létají spíše vodorovně nad rojem. Vertikální pohyb tak slouží jako jednoduchý, ale účinný způsob, jak odlišit pohlaví v prostředí, kde si jsou jedinci na první pohled velmi podobní.
Poloslepí tanečníci
Samci mají podle vědců jen velmi omezenou schopnost rozpoznávání a za šera často reagují téměř na jakýkoli objekt nad sebou. Experimenty ukázaly, že by se pokusili pářit i s předměty, které se samicím vůbec nepodobají. Tím, že se drží pod potenciálními partnerkami, si šetří energii a zvyšují šanci na úspěšné rozmnožení – což je zásadní, protože dospělé jepice žijí jen několik hodin až dní.
„Problém je, že samci prakticky nemají žádný filtr,“ popsal Fabian. „Můžete jim dát plážový míč – který se podle mě od samice jepice dost liší – a samci se k tomu mnohem většímu předmětu hned přiblíží a pokusí se s ním spářit.“
Ohrožené civilizací
Na světě existuje více než tři tisíce druhů jepic, které obývají sladkovodní toky, rybníky a jezera. Mnoho druhů však ubývá. V Británii například sčítání neziskové organizace WildFish ukázalo, že v potocích od roku 1998 poklesla populace jepic v průměru o 41 procent. Příčinou je znečištění, splachy sedimentů, pokles průtoků řek i rostoucí teplota vody.
Další výzkumy naznačují, že i mírné znečištění může zahubit až osmdesát procent vajíček jepic nakladených v říčních korytech. Vědci proto upozorňují, že tento pradávný tanec, který lze na jaře a v létě pozorovat i v městském prostředí u řek, nemusí být samozřejmostí navždy.
